Read Slovo na cestu 2000 2. Mojžíšova 32 Bible Online

2. Mojžíšova 32 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Mojžíšova 32

¹Když Izraelci viděli, že se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevrací, shromáždili se kolem Árona a navrhli mu: "Udělej nám vlastního boha, kterému budeme sloužit. Vždyť nikdo z nás neví, co se vlastně s tím chlapíkem Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta, stalo."

²Áron jim tedy vydal příkaz: "Sundejte tedy svým manželkám, dcerám i synům zlaté náušnice a přineste mi je."

³Všichni Izraelci Árona uposlechli, odepjali si své náušnice a snesli je k Áronovi.

⁴Áron vzal všechno zlato, které mu lidé přinesli a odlil z něj zlatého bůžka v podobě býčka. Nakonec ho ještě pomocí nástrojů opracoval. Když ho ukázal lidem, všichni nadšeně provolávali: "Izraelci, toto je váš bůh, který vás vysvobodil z Egypta."

⁵Potom Áron postavil před zlatým býčkem oltář a oznámil Izraelcům: "Zítra uspořádáme slavnost na Hospodinovu počest."

⁶Na druhý den proto lidé vstali již časně zrána a nosili na oltář své oběti a dary. Potom usedli k jídlu a pití a oddali se nevázanému veselí.

⁷Ve stejnou dobu řekl Hospodin Mojžíšovi: "Sestup dolů, protože Izraelci, které jsi vyvedl z Egypta, se řítí do záhuby.

⁸Velmi rychle zapomněli na to, co jsem jim nařídil, a udělali si napodobeninu boha ve tvaru býčka. Teď se svému výtvoru klaní až k zemi, přinášejí mu oběti a prohlašují ho za svého boha, který je vyvedl z Egypta."

⁹"Vidím, čeho se Izraelci dopouštějí, a jak jsou to tvrdohlaví lidé," řekl dále Hospodin Mojžíšovi.

¹⁰"Proto mi nebraň abych je ve svém, spravedlivém hněvu smetl se zemského povrchu. A budeš to ty, kdo se stane praotcem velkého národa, který zaujme jejich místo."

¹¹Mojžíš však začal Hospodina prosit o milost a přízeň a řekl mu: "Ach, Bože, proč chceš ve svém rozhořčení zničit národ, který jsi teprve nedávno svou velikou mocí a silou vysvobodil z Egypta?

¹²Proč chceš, aby se mezi Egypťany říkalo, žes Izraelce vyvedl jen proto, abys je mohl v horách povraždit a smést s povrchu země?

¹³Rozpomeň se na své služebníky - praotce Abrahama, Izáka a Jákoba, kterým jsi ty sám přísahal, že jim dáš tolik potomků, kolik je na nebi hvězd, a na věky svěříš jejich dětem dědičně celou tuto zemi."

¹⁴Když Mojžíš domluvil, Hospodin se nad Izraelci slitoval a nedopustil na ně pohromu, kterou jim hrozil.

¹⁵Mojžíš poté odešel a se dvěma kamennými deskami popsanými zepředu i zezadu ustanoveními Zákona se vydal dolů do údolí.

¹⁶Tyto desky mu svěřil sám Bůh a to, co na nich bylo napsáno, do nich osobně vyryl svým prstem.

¹⁷Když Jozue slyšel hluk, který se mezi Izraelci ozýval, řekl Mojžíšovi: "Tam dole v táboře snad vypukla válka."

¹⁸Nato Mojžíš odvětil: "To, co slyším, není ani hlahol vítězství, ani nářek nad porážkou. Je to rozjařilý zpěv."

¹⁹Když se Mojžíš přiblížil k táboru a spatřil zlatého býčka a tančící Izraelce, tak se rozpálil hněvem, že odhodil desky se Zákonem a na úpatí hory je roztříštil.

²⁰Potom vzal býčka, kterého si Izraelci vyrobili, roztavil jej v ohni a taveninu roztloukl na prach. Ten pak nasypal do vody a donutil Izraelce, aby ji vypili.

²¹Nato se obrátil k Áronovi a zeptal se ho: "Co ti Izraelci udělali, žes jim dovolil, aby se tak hluboce provinili proti Bohu?"

²²"Nezlob se, prosím, Mojžíši," odpověděl Áron. "Vždyť sám dobře víš, jak silně lidé tíhnou ke špatnostem.

²³Přišli za mnou a řekli: 'Udělej nám vlastního boha, kterému budeme sloužit. Vždyť nikdo z nás neví, co se vlastně s tím chlapíkem Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta, stalo.'

²⁴Já jsem svolil a nařídil jim, aby mi přinesli své zlaté šperky. Když mi odevzdali své zlato, roztavil jsem je v ohni a ulil pro ně zlatého býčka."

²⁵Mojžíš viděl, že Izraelci se vymkli Áronovi z rukou a stal se z nich divoký a neovladatelný dav, který by byl každému protivníku jen pro smích.

²⁶Proto se postavil ke vchodu do tábora a zvolal: "Kdo z vás se hlásí k Hospodinu, pojďte ke mně!" Na tuto výzvu se k němu přidali všichni Lévijovci.

²⁷Mojžíš se na ně obrátil a řekl jim: "Hospodin a Bůh Izraele vám nařizuje, abyste si každý připásali k boku meč, prošli celý tábor od jednoho konce k druhému a při pomstě nebrali ohled ani na své přátele, příbuzné a známé."

²⁸Léviovci udělali všechno, co jim Mojžíš nařídil, a ještě téhož dne připravili o život přibližně tři tisíce lidí.

²⁹Když boj skončil, Mojžíš jim řekl: "Dnes jste ukázali, že patříte Hospodinu, neboť jste se v jeho zájmu postavili proti svým vlastním rodinám a přátelům. Můžete proto počítat s Hospodinovou přízní."

³⁰Na druhý den Mojžíš Izraelce přísně pokáral: "Hluboce jste se provinili. Já však nyní opět vystoupím k Hospodinu a budu jej prosit, aby vám vaši nepravost odpustil. Snad vás s ním opět usmířím."

³¹Po těchto slovech se tedy Mojžíš vydal na horu za Hospodinem a řekl mu: "Ach, Pane, vím, jak strašného provinění se Izraelci dopustili. Vyrobili si svého vlastního boha ze zlata.

³²Nyní jim však, prosím, jejich provinění odpusť. Je-li to však nemožné, potom mě raději navždy vymaž ze svých nebeských záznamů."

³³Nato Hospodin Mojžíšovi odpověděl: "Vymažu ze svých knih každého, kdo se proti mně proviní.

³⁴Teď se ale vrať a přiveď Izraelce na místo, o kterém jsem ti řekl. Povede vás můj posel, a až přijde čas účtování, každého nechám nést důsledky jeho vlastního jednání. Každému odplatím podle míry jeho nepravosti."

³⁵A opravdu, netrvalo dlouho a Hospodin postihl Izraelce velikou pohromou za to, čeho se dopustili, když si nechali od Árona vyrobit zlatého býčka.