Read Slovo na cestu 2000 2. Mojžíšova 9 Bible Online

2. Mojžíšova 9 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Mojžíšova 9

¹Hospodin proto opět oslovil Mojžíše a řekl mu: "Jdi k faraónovi a vzkaž mu: "Slova, která nyní uslyšíš, promluvil Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi mohl uspořádat bohoslužebné slavnosti.

²2-3 Jestliže je odmítneš propustit a stále budeš Izraelce držet v zajetí, Hospodin ve své veliké moci postihne veškerý váš dobytek těžkým morem. Nakazí koně, osly, velbloudy, skot, ovce i kozy.

⁴Zatímco však Hospodin postihne dobytek Egypťanů, ani jediné zvíře, kterém náleží Izraelcům, nákaza nepostihne."

⁵Potom Hospodin určil čas, kdy se to stane a řekl: "Všechno, co jsem oznámil, zítra vykonám."

⁶A opravdu, následující den Hospodin vykonal, co slíbil. Všechen egyptský dobytek pošel, ale Izraelci nepřišli ani o jediné zvíře.

⁷Faraón vyslal zvědy, aby zjistili, co se opravdu stalo. Přestože přinesli zprávu, že Izraelcům nepošlo ani jediné zvíře, jeho srdce se neobměkčilo a nedovolil Izraelcům odejít.

⁸Hospodin proto opět řekl Mojžíšovi a Áronovi: "Vezměte z ohniště hrst sazí, které pak Mojžíš před zraky faraóna vyhodí do vzduchu.

⁹Ze sazí se stane jemný prach nad celou zemí a způsobí všem lidem i zvířatům v Egyptě hnisavé vředy."

¹⁰Mojžíš s Áronem tedy nabrali sazí a předstoupili před faraóna. Mojžíš vyhodil saze do vzduchu a všechny Egypťany i jejich zvířata postihly hnisavé vředy.

¹¹Stejně jako všichni obyvatelé Egypta jimi trpěli dokonce i egyptští mágové, a nemohli se kvůli nim ani postavit před Mojžíše.

¹²Avšak přesně tak, jak Hospodin oznámil Mojžíšovi, jeho čin ještě více zatvrdil faraónovo srdce a on opět Mojžíše a Árona neuposlechl.

¹³Hospodin tedy řekl Mojžíšovi: "Ráno si přivstaň, předstup před faraóna a mým jménem mu řekni: 'Jako Hospodin, Bůh Hebrejů, tě vyzývám, abys nechal můj lid odejít a dovolil jim, aby na mou počest uspořádali bohoslužbu,

¹⁴jinak na tebe, tvé služebníky i tvé poddané tentokrát uhodím skutečně velmi důrazně, abys pochopil, že nikdo na celé zemi se mi nemůže rovnat.

¹⁵Už dávno jsem mohl tebe i tvůj lid svou mocí a ranami zcela vyhladit a smést z povrchu země.

¹⁶Avšak neudělal jsem to, abych ti ukázal svou moc a dověděla se o mě celá země.

¹⁷Ty se ale neustále stavíš proti mému lidu a nechceš jej propustit.

¹⁸Proto zítra v tuto dobu spustím to nejhorší krupobití, jaké kdy Egypt zažil od doby svého vzniku až po dnešek.

¹⁹Přikaž, ať shromáždí veškerý dobytek a všechno, co je volně na poli, někam pod střechu, neboť každého člověka i zvíře, které se neschová, zasypou kroupy a usmrtí je.'"

²⁰Někteří faraónovi služebníci vzali Hospodinova slova vážně a bez váhání se rozběhli ukrýt své otroky i zvířata pod střechu.

²¹Avšak ostatní, kterým byla Hospodinova slova lhostejná, ponechali své otroky i zvířata venku na poli.

²²Potom Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vztáhni ruku k nebi a celý Egypt bude zasažen těžkým krupobitím. Obrovské kroupy budou padat na lidi i na zvířata a také pobijí veškerou úrodu na egyptských polích."

²³Když Mojžíš napřáhl svou hůl k nebi, Hospodin spustil hromy a blesky a na Egypt se začaly sypat kroupy.

²⁴Blesky křižovaly oblohu a kroupy padaly a padaly. Byla to ta nejstrašnější bouře, jaká kdy postihla Egypt od doby jeho vzniku.

²⁵Všechno živé, co bylo v celém Egyptě pod širým nebem, zahynulo - lidé i zvířata. Kroupy zničily veškerou úrodu na polích a dokonale očesaly ovoce se stromů.

²⁶Jediným místem, kde krupobití neřádilo, bylo území Gošenu, v němž sídlili Izraelci.

²⁷Faraón si narychlo nechal předvolat Mojžíše a Árona a řekl jim: "Tentokrát jsem opravdu udělal chybu. Hospodin jedná spravedlivě a já i můj lid jsme se skutečně provinili.

²⁸Pros za nás Boha, protože krupobití a hromů už jsme si užili víc než dost. Nebudu vás již dále zdržovat a dovolím vám odejít."

²⁹Nato Mojžíš odpověděl: "Jakmile vyjdu z města, vztáhnu své ruce k Hospodinu a poprosím ho. Bouře ustane a přestanou padat kroupy, abys poznal, že země patří Hospodinu.

³⁰Přesto jsem si ale jist, že ani ty, ani tvoji služebníci ještě stále neberete Hospodina jako Boha vážně."

³¹Krupobití poničilo pouze len a ječmen, protože ječmen už vyrostl do klasů a len právě kvetl.

³²Pšenice a špalda však vydržely, protože dozrávají později.

³³Mojžíš tedy odešel od faraóna a vyšel ven z města. Vztáhl ruce k Hospodinu a okamžitě přestaly bít hromy, padat kroupy a na zem už nespadla ani jediná kapka deště.

³⁴Sotva však faraón uviděl, že déšť, krupobití i hromy ustaly, opět se postavil Hospodinu na odpor.

³⁵On i jeho služebníci se znovu zatvrzele Bohu vzepřeli a nedovolili Izraelcům odejít. Opět se tak potvrdilo to, co Hospodin prostřednictvím Mojžíše předpověděl.