Read Slovo na cestu 2000 Jób 10 Bible Online

Jób 10 - Slovo na cestu 2000 bible

Jób 10

¹Dost! Už nechci žít. Jsem si odporný. Řeknu to, jak to cítím, bez oklik a bez příkras.

²Řeknu Bohu: Když už mě hubíš, řekni mi aspoň proč.

³To se ti zdá správné, týrat a mučit tvora, kterého jsi sám stvořil? A zdá se ti správné, zároveň přát úspěch a radost bezbožníkům?

⁴4-7 Copak jsi stejný jako lidi? Žiji tak krátce, a ty ještě vyhledáváš mé chyby, ač jsem na tebe zcela odkázaný! Proč jsi zaměřen na mé nedostatky, když víš mnohem lépe než kdokoli jiný, že nejsem svévolník. Dělá ti to snad radost, že jsem ti vydán na milost a nemilost?

⁸Sám jsi mě stvořil, a teď mě ničíš.

⁹Z prachu jsi mne stvořil - pamatuj na to - chceš mě snad zase rozdrtit na prášek?

¹⁰Přelévals mě z nádoby do nádoby jako mléko, až jsem se srazil jako sýr.

¹¹Obdařils mě svaly, potáhl je kůží a vyztužil kostmi a šlachami.

¹²Darovals mi život a byls ke mně tak laskavý, tak dobrotivě jsi o mne pečoval.

¹³13-14 A přitom po celou tu dobu jsi číhal na můj sebenepatrnější poklesek, abys mě nelítostně zničil, zahubil mě bez milosti.

¹⁵Běda mi, jsem-li bezbožný, běda mi, jsem-li spravedlivý. Tak jako tak musím žít v ponížení a hanbě. K čemu to je?

¹⁶Sotva se jen maličko pozvednu, vrhneš se na mě jako lev, abys mi ukázal, jak jsi silný a zlomil mi vaz.

¹⁷Přivádíš proti mně nové a nové svědky, stupňuješ svůj hněv, celé armády na mě posíláš.

¹⁸Proč jsi mě vůbec přivedl na svět? Proč jsem nezemřel při porodu?

¹⁹Mohl jsem být ušetřen téhle mizérie, z matčina těla bych putoval rovnou do hrobu.

²⁰Nevidíš, jak málo dnů už mi zbývá? Už nestojím ani o úlevu. Nech mě na pokoji a dopřej mi vydechnout,

²¹než sestoupím do země stínů, odkud není návratu,

²²do země temné jak půlnoc, kde vládne smrt a rozklad, kam ani nejmenší paprsek nepronikne."