Read Slovo na cestu 2000 Jób 14 Bible Online

Jób 14 - Slovo na cestu 2000 bible

Jób 14

¹Lidský věk je tak krátký, ale trápení v něm víc než dost.

²Na chvíli rozkvete, ale vzápětí vadne jak utržená květina.

³Musíš být tak přísný, účtovat tak nesmlouvavě?

⁴Copak můžeš očekávat neposkvrněnost od toho, kdo se poskvrněný už narodil?

⁵Tak krátký čas jsi vyměřil člověku, jeho měsíce jsi odpočítal, ani o den si je neprodlouží.

⁶Přestaň už na mě upírat svůj zrak, nech mě oddechnout, než zemřu.

⁷Strom má aspoň naději, když ho porazí, že vyrazí nový výhonek,

⁸i když kořeny zestárnou a pařez ztrouchniví.

⁹Jakmile ucítí vláhu, vypučí a vyžene listy jako nový stromek.

¹⁰Když však zemře člověk, kam se poděje jeho duch?

¹¹Jako se vypaří voda z louže, jako vyschne za veder koryto říčky,

¹²tak ulehne naposled člověk a neprobudí se tak dlouho, dokud budou existovat nebesa.

¹³Kéž bys mě ukryl v hrobě a nevzpomněl na mne, dokud nepomine tvůj hněv!

¹⁴Kdyby tak mrtvý mohl znovu ožít, jak rád bych čekal v hrobě na své vzkříšení!

¹⁵Zavolal bys a já bych se ti ozval, zas by ses těšil ze svého stvoření.

¹⁶Byl bych pak dokonalý, už bys nemusel nic připisovat do seznamu mých hříchů.

¹⁷Všechna má provinění by skončila v koši na odpadky.

¹⁸Hory ohlodává déšť a vítr, skály pukají a drolí se,

¹⁹voda podemílá břehy a odplavuje půdu. Nic tu není na věky, tím méně člověk.

²⁰Dotíráš na něj, svraskne mu tvář a odejde ze scény.

²¹Zda jeho děti potkala sláva nebo hanba, je mu už jedno.

²²Se svou bolestí zůstane nakonec sám."