Read Slovo na cestu 2000 Jób 17 Bible Online

Jób 17 - Slovo na cestu 2000 bible

Jób 17

¹Jsem vyřízen, smrt mám na jazyku, hrob už na mě čeká.

²Kolem není než samý posměvač, nikdo se mě nezastane. Už ani spát nemohu.

³3-4 Copak se za mě nikdo nepostaví? Ani ty, Bože? Tys je, Bože, ranil slepotou, nenech je tedy nade mnou triumfovat.

⁵Kdo ale ostouzí své přátele, sklidí odplatu od vlastních dětí.

⁶Ach, Bože, všem jsem tady pro posměch, každý po mně plive.

⁷Oči jsem si vyplakal, zbyl ze mně už sotva stín.

⁸Čestní lidé jsou otřeseni mým osudem, přičítají ho mé bezbožnosti.

⁹Ale kdo je spravedlivý, nemusí se stydět za své činy, a kdo je upřímný, nemá se čeho bát.

¹⁰Ale vy tady, raději se seberte a běžte. Moudrého mezi vámi nevidím ani jednoho.

¹¹Moje dny vypršely, mé naděje se rozplynuly, mé srdce je zlomeno.

¹²Noc nazývají dnem a den nocí - není s nimi rozumná řeč.

¹³13-14 I kdybych snad nějakou naději i měl, až zavřu oči, temnota mě pohltí, hrob bude mým otcem, červi mou matkou a sourozenci.

¹⁵Kde je jaká naděje? Mám snad nějakou lepší vyhlídku? Řekněte!

¹⁶Ne, má naděje sestoupí do hrobu se mnou, spolu se proměníme v prach."