Read Slovo na cestu 2000 Jób 31 Bible Online

Jób 31 - Slovo na cestu 2000 bible

Jób 31

¹Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, že nepohlédnu žádostivě na dívku.

²2-3 Dobře vím, že Všemohoucí sesílá neštěstí na ty, kdo si v tom povolují.

⁴On ví o každém mém kroku, žádný skutek se před ním neutají.

⁵5-6 Ať posoudí Bůh sám, jestli jsem někdy lhal a podváděl,

⁷7-8 nebo jsem uhnul z jeho cesty, jestli jsem někdy v srdci bažil po něčem, co se mi líbilo, jestli jsem se čímkoli nějak provinil, ať někdo jiný sklidí mou úrodu a s kořeny vyrve, co jsem zasadil.

⁹Jestli jsem někdy zatoužil po cizí manželce a ukládal o blaho jejího muže,

¹⁰ať je hned po mně a má žena ať odejde k jinému, kdo ji pojme za manželku.

¹¹Takový hřích volá do nebe, je to zločin hodný odsouzení.

¹²Vášeň dokáže jako požár zničit všechno, co člověk budoval.

¹³Jestli jsem byl nespravedlivý ke svým sluhům,

¹⁴jak bych se mohl postavit před Boha? Co bych mu řekl?

¹⁵Vždyť jsem vyšel z jeho rukou, stejně jako můj otrok. Oba jsme jeho stvořením.

¹⁶Jestli jsem ublížil nuznému a vdovu přivedl k pláči,

¹⁷nebo odmítl potravu sirotkovi,

¹⁸(v našem domě jsme jich měli spoustu, a starali jsme se o ně jako o vlastní),

¹⁹19-20 nebo jestli jsem někoho viděl mrznout a nenabídl mu oděv nebo ovčí kůži, aby se zahřál,

²¹nebo jestli jsem zneužil sirotka, protože jsem si mohl být jist, že mi to projde,

²²jestli jsem se provinil čímkoliv z toho všeho, ať mi ruka upadne a rameno se vymkne z kloubu!

²³Raději tohle, než muset stát před Božím soudem, toho se bojím víc než čeho jiného. Kdybych byl postaven před Boží majestát, jakou bych měl naději?

²⁴Jestli jsem někdy spoléhal na majetek,

²⁵jestli jsem si zakládal na bohatství,

²⁶26-27 jestli jsem někdy vzhlížel ke slunci nebo měsíci a v srdci jsem se jim poklonil,

²⁸i to by bylo hodno odsouzení, protože bych tím zapřel svrchovaného Boha.

²⁹Nikdy jsem se škodolibě neradoval z neštěstí mého nepřítele,

³⁰nikdy jsem nikoho neproklel ani nebažil po pomstě,

³¹svou čeleď jsem nikdy nenechal hladovět,

³²ba ani cizince jsem nikdy neposlal pryč s prázdnou a všichni měli u mě otevřené dveře.

³³Nepokoušel jsem se jako Adam utajit své chyby a skrývat se před Bohem.

³⁴Nestaral jsem se o lidské řeči a neustoupil jsem nikdy nátlaku davu, veřejného mínění ani vlivných osobností. Vyhýbal jsem se velkým shromážděním.

³⁵Copak to všechno nestačí? Klidně se pod to podepíšu a odpřísáhnu, že každičké slovo je čistá pravda. Ať to sám Všemohoucí zkusí popřít! On bude odpovídat za mne. Ať můj žalobce podá písemně, co proti mně má!

³⁶Nasadím si ten spis na hlavu jako korunu, ať ho každý může číst. Nemám co skrývat!

³⁷Každý svůj krok mu vylíčím, promluvím s ním jako rovný s rovným.

³⁸38-39 Kdyby má pole chtěla žalovat, že jsem jejich úrodu využil jen pro svůj blahobyt, a dělníky, co na nich pracovali, nechal hladovět,

⁴⁰ať od této chvíle nerodí než kamení a bodláčí místo pšenice a ječmene." Tak skončil Jób svou obhajobu.