Read Slovo na cestu 2000 Jób 7 Bible Online

Jób 7 - Slovo na cestu 2000 bible

Jób 7

¹Co se člověk na zemi nalopotí! Dře se jak otrok a nemá to konce.

²Jak se už těší na večer, na konec týdne a na odpočinek!

³Zrovna tak se mi vlečou ty poslední krušné měsíce, ty nekonečné noci.

⁴Když ulehnu, říkám si: "Kéž by už bylo ráno!" A pak se zas nemohu dočkat večera.

⁵Má kůže je plná červů a strupů, rozpraskaná až do masa.

⁶Tak se vleče den za dnem, beze smyslu a bez užitku.

⁷Život mi uplynul jak pára nad hrncem, co dobrého mě může čekat?

⁸Dnes jsem ještě tady, ale už brzo vám zmizím z očí navždy.

⁹Jako se rozplyne oblak, tak ani z mrtvého nic nezůstane,

¹⁰nevrátí se ke svým, už nikdy nevstoupí do dveří.

¹¹Ach, nedokážu mlčet, musí to ven, všechna má úzkost a hořkost.

¹²Ó Bože, copak jsem netvor, že mě tak pronásleduješ?

¹³13-14 Ani ve spánku mi nedáš zapomenout na mou bídu, jen zamhouřím oko, děsíš mě sny a noční můrou.

¹⁵Než takhle žít dál, to už je lepší se oběsit.

¹⁶K čemu je takový život? Pohrdám jím. Je to zbytečné. Proč mě nenecháš na pokoji?

¹⁷To ti stojím za to, abys mě takhle trápil?

¹⁸Musíš mě každý den znova mučit a zkoušet, co ještě vydržím?

¹⁹Nemůžeš mě nechat ani na chvilku vydechnout?

²⁰Jestli jsem zhřešil, řekni mi to! Řekni, co zlého jsem udělal! Proč sis mě vzal tak na mušku, že se mi život stal nesnesitelný?

²¹Nemohl bys mi odpustit, aby všechno bylo jako dřív?

²²Vždyť za chvíli ze mne nezbude než prach a popel, vzejde jitro a já tu nebudu."