Read Slovo na cestu 2000 Žalmy 119 Bible Online

Žalmy 119 - Slovo na cestu 2000 bible

Žalmy 119

¹Dobře je těm lidem, co usilují poslušně chodívat po cestách žití, kterým nás učí jen tvůj, Bože, Zákon.

²Dobře je těm, kteří slova tvá plní, tvou svatou vůli vždy snaží se poznat celým ji hledají srdcem.

³Vyhýbají se všem špatnostem světa, drží se stále a věrně cest Božích.

⁴Ty, Pane, vydal jsi zákony svoje, abychom věrně je poslouchali.

⁵Kéž cesta celého života mého směřuje jasně a drží se pevně zábradlí Zákona tvého.

⁶Nedělám vůbec nic pošetilého, když všecky příkazy tvé, Pane Bože, na mysli mám v každé chvíli.

⁷Z celého srdce tě, Pane můj, chválím, že se smím učit a rozeznávat spravedlivé tvoje soudy.

⁸Dodržovat chci tvá nařízení, jenom mě, prosím tě, neopouštěj!

⁹Jak chlapec uchrání čistou si duši? Jenom tím, že se vždy říditi bude radami Božího slova.

¹⁰Celým svým nitrem chci poznat tvou vůli, nedej mně daleko zabloudit, Pane!

¹¹Co říkáš, do srdce, do mysli skládám, abych snad nehřešil proti tobě.

¹²Jak jsem ti vděčný, můj Hospodine, že mne svým příkazům vyučuješ.

¹³Já budu učit zas ostatní lidi, soudy tvé předám jim spravedlivé.

¹⁴Svědectví tvoje jsou radostí mojí, těší mě víc nežli majetek můj.

¹⁵Přemýšlím nad každým ustanovením, tvé cesty nepouštím ze zřetele.

¹⁶Příkazy tvé těší v každé mne chvíli, na slova tvá myslím stále.

¹⁷Zastávej se svého služebníka, chtěl bych žít tak, jak si, Pane můj přeješ.

¹⁸Dej, abych viděl a rozuměl dobře, Zákon tvůj dosud že působí divy.

¹⁹Jsem jenom na chvíli na této zemi, neskrývej přede mnou svou svatou vůli.

²⁰Má duše dychtivě hledá tvé rady pro každý okamžik života mého.

²¹Zpupné jsi potrestal a přísně soudíš ty, kdo své bludy nad příkaz tvůj staví.

²²Potupy zbav mne i ponižování, posměchu, slova že tvá zachovávám.

²³Přesto, že vládcové na mne se radí, já hledám moudrost jen v Zákonu Božím.

²⁴Svědectví tvoje mne potěší znovu, radost v nich najdu i převzácnou radu.

²⁵Jsem prach a duše má k prachu se lepí, dej, abych mohl žít tak, jak si přeješ!

²⁶O cestách svých jsem já vyprávěl tobě, odpověděl jsi mi; uč mne i dále.

²⁷Dej, abych rozuměl cestám tvé moci, přemýšlet chci o tvých zázračných činech.

²⁸Když je mi smutno a duše má pláče, potěš mě svým slovem, pozdvihni mne.

²⁹Na lživou cestu mi nedávaj sejít, Zákon i milost svou daruj mi zas.

³⁰Cestu tvé pravdy chci věrně si volit, úsudky tvé mít vždy před očima.

³¹Přilnul jsem ke slovu tvému, tak nedej, abych byl zahanben před lidmi, Pane!

³²Rozběhl jsem se po cestě tvé pravdy, mé srdce jako pták svobodně letí.

³³Cestu své vůle mně ukazuj, Pane, chci se jí držet a zachovat všecko.

³⁴Dej, abych rozuměl Zákonu tvému, abych ho poslouchal celičkým srdcem.

³⁵Cestou svých příkazů ty veď mne stále, oblíbil jsem si ji nad všecky jiné.

³⁶Ke slovům svým moji přitahuj mysl, odnauč počítat, kolik co nese,

³⁷nechci už sledovat vidiny klamné, potěší mne jenom cíle tvé cesty.

³⁸Sloužím ti, smlouvu svou znovu mi potvrď, úcta má tobě jen, Pane můj, patří.

³⁹Nenech mne potupit, toho se bojím, tvé soudy přece jsou dobrotivé.

⁴⁰Toužím znát všechny tvé přikazy, Bože, prožít svůj život, tak jak si to přeješ.

⁴¹Obklopen být chci tvým milosrdenstvím, slíbils mně spásu, tak dej mi ji, Pane,

⁴²Naději v Bohu mám, odpovím tomu, komu je směšná má důvěra v tebe.

⁴³Pomoz mi říkat vždy věrně tvou pravdu, věřím, že budeš mít poslední slovo.

⁴⁴Zákona tvého vždy budu se držet po celý život, za všech okolností.

⁴⁵Svobodu pravou mně dává tvůj Zákon, beru ho vážně a nebývám svázán.

⁴⁶O tom, co učíš mě, bez zahanbení hovořit mohu i před panovníky.

⁴⁷Radost mám stále ze tvých přikázání, opravdu jsem si je zamiloval.

⁴⁸Jako bych rukama hladil je s láskou, slova tvá znovu když běží mou myslí.

⁴⁹Vzpomeň si, Pane, že dal jsi mi slovo, probudilo ve mně očekávání.

⁵⁰Útěchou v tísni a životem novým jsou pro mne slova tvá, Hospodine.

⁵¹Zpupní a pyšní se mně posmívají, Zákona tvého však nevzdám se nikdy.

⁵²Vzpomínám, kolikrát osvědčilo se tvé slovo dřív, a teď těší mne zas.

⁵³Zuří a vzteká se nepřítel Boží, opustil Zákon, chce vzít ho i mně.

⁵⁴Nařízení tvoje zní však jak písně, domů jež volají po strasti cest.

⁵⁵Zvučí i do noci pokojné, tiché, na lůžku Zákon si připomínám.

⁵⁶Vím, co mám za úkol: Poslouchat tebe, přikázání tvoje zachovávat.

⁵⁷Údělem mým jsi ty, Pane, můj Bože, slovo tvé stále chci dodržovat.

⁵⁸Přesto tě prosím, buď shovívavý, smiluj se tak, jak jsi zaslíbil nám.

⁵⁹Promýšlím cesty své, kroky své řídím, podle tvých znamení, ke tvému cíli.

⁶⁰Nechci se zdržovat, odkládat nechci poslušnost příkazů Hospodina.

⁶¹Zlí lidé kladou mi na cesty léčky, Zákon tvůj z každé mne vysvobodí.

⁶²V půlnoci vstávám a vzdávám ti díky, ke mně že vždycky jsi spravedlivý.

⁶³Přítelem lidí jsem těch, kteří s úctou ustanovení tvá dodržují.

⁶⁴Země je plná tvých laskavých činů, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

⁶⁵Prokazuješ ke mně dobrotu svoji, tak, jak jsi zaslíbil, Hospodine.

⁶⁶Posoudit správně a dobře pak jednat učíš mne, já ti v tom důvěřuji.

⁶⁷Býval jsem pyšný a pošetilý, dnes tvoje pokyny dodržuji.

⁶⁸Dobrý jsi, dobrotu prokazuješ, jednat chci podle tvých přikázání.

⁶⁹Bezbožní lidé mne pomlouvají, já držím Zákon tvůj bez výjimky.

⁷⁰Bezcitné je jejich ztučnělé srdce, mně však je Zákon tvůj potěšením.

⁷¹Trápení bylo mi nakonec k dobru, naučil jsem se v něm poslušnosti.

⁷²Dražší než zlato a stříbro je pro mne řeč tvoje, které mne vyučuješ.

⁷³Ruce tvé stvořily, sformovaly mne, přidej mi rozumnou podřízenost.

⁷⁴Kdo Boha má v úctě, ten dívá se na mne, raduje se z mojí poslušnosti.

⁷⁵Uznávám, Pane, že spravedlivé jsou soudy tvé, po právu káznily mne.

⁷⁶Kéž se teď projeví tvé smilování, potěšení, které zaslíbil jsi.

⁷⁷Milosrdenství tvé život mi vrátí, znovu se potěším Zákonem tvým.

⁷⁸Zahanbi pyšné, ty, kteří mně křivdí, já o tvých příkazech rozvažuji.

⁷⁹Obklop mne těmi, kdo mají tě v úctě a tvoje svědectví vyznávají.

⁸⁰Upřímným srdcem chci poslouchat, Bože, příkazy tvoje a nekolísat.

⁸¹Po spasení tvém zde vyhlížím, Pane, tvé slovo laskavé očekávám.

⁸²Dívám se stále a zrak mi už slábne, ozvi se, potěš mne svým novým slovem!

⁸³Vyprahlý jsem jako měch nad ohništěm, slovo tvé však ve mně nevysýchá.

⁸⁴Kolikpak dnů ještě zbývá mi, Bože? Nad nepřáteli kdy vykonáš soud?

⁸⁵Nadutí lidé mně chystají pasti, tvůj Zákon to přece zakazuje.

⁸⁶Příkazy tvoje jsou spravedlivé, neprávem honí mne, vysvoboď mne!

⁸⁷Bezmála už se mnou skoncovali, já však jsem cesty tvé neopustil.

⁸⁸Láska tvá život mi zachová jistě, abych dál poslouchal příkazy tvé.

⁸⁹Zakotvil na nebi slova svá Pán, na věky trvají, nemění se.

⁹⁰Věrnost tvá přechází z rodu na rod, tak jako zemi nám udržuješ.

⁹¹Podle tvých příkazů stvoření trvá, až podnes všecko tě respektuje.

⁹²Kdybych se netěšil z tvých svatých řádů, dlouho bych ve zmatku nemohl žít.

⁹³Proto tvé příkazy opustit nechci, udržují mne i při životě.

⁹⁴Tvůj jsem a jen ty mne zachováváš, na tvá se pravidla dotazuji.

⁹⁵Zahubit chtějí mne bezbožní lidé, chci vědět kudy mně otvíráš cestu.

⁹⁶Ke konci všecko tu na světě spěje, jenom tvé slovo je nekonečné.

⁹⁷Jak jsem si Zákon tvůj zamiloval! Každý den přemýšlím o něm.

⁹⁸Dáváš mi moudrost, již nepřítel nemá, proto si tě stále připomínám.

⁹⁹Poznal jsem více než mí učitelé, myšlení mé plní myšlenky Boží.

¹⁰⁰Rozumu nabyl jsem více než starci, to všecko díky jen Zákonu tvému.

¹⁰¹Před každou zlou stezkou uchránil jsi mne, držím se zábradlí Božího slova.

¹⁰²Pokyny stále tvé sleduji věrně, cestu mi zřetelně vyznačují.

¹⁰³Slova tvá jsou jako lahodný pokrm, jako med sladká jsou pro ústa má.

¹⁰⁴Rozumnost dává mi vše, co ty radíš, cestičky klamu já nenávidím.

¹⁰⁵Slovo tvé na cestě nocí mně svítí jak lampa, vidím v něm, kudy se dát.

¹⁰⁶Slíbil jsem poslušnost, také to splním, držím se pravdy tvých přikázání.

¹⁰⁷Trápení prožil jsem nad svoje síly, obnov můj život svým laskavým slovem.

¹⁰⁸Kéž se ti líbí, co o tobě zpívám, kéž vždycky právům tvým porozumím.

¹⁰⁹Znovu a znovu dám život svůj v sázku, ale tvůj Zákon chci dodržovat.

¹¹⁰Bezbožní pasti své líčili na mne, přesto mne s cesty tvé nezahnali.

¹¹¹Svědectví tvá jsou mé dědictví věčné, těším se na ně a v srdci mám radost.

¹¹²Rozhodl jsem se, že budu vždy plnit, Pane, tvé příkazy do důsledků.

¹¹³Nemám rád lidi „kam vítr, tam plášť“, miluji, Pane, tvá přikázání.

¹¹⁴Ty, Bože, jsi pro mne bezpečnou skrýší, tvé slovo jako štít ochrání mne.

¹¹⁵Odstupte ode mne pachatelé zlého! U mne vždy platí jen zákony Boží.

¹¹⁶Podpírej mne, Pane, tak, jak jsi slíbil, naději na život mám jenom s tebou.

¹¹⁷Staň se mou oporou a budu spasen, zachrání mne tvoje nařízení.

¹¹⁸Zavrhneš všecky, kdo zavrhli Zákon, kráčejí cestami bludu a klamu.

¹¹⁹Bezbožník bude jen struskou v tvé peci, ryzí kov: láska k tvým přikázáním.

¹²⁰Přesto se chvěji a děsím tvých soudů, ze strachu mého ty vysvoboď mne.

¹²¹Snažím se být k lidem spravedlivý, nevydej mne moci bezohledné.

¹²²Zastávej, Pane, mne, ochraňuj dobro, aby mně nadutí neporoučeli.

¹²³Vyhlížím tvou pomoc, zrak mi už slábne, čekám, že řekneš mi: Zbaven jsi viny.

¹²⁴Laskavě nakládej se mnou, svým sluhou, vysvětli jasně, co nařizuješ.

¹²⁵Sloužit chci, přidej mně rozum a moudrost poznávat vůli tvou, pokyny tvé.

¹²⁶Zasáhni, Pane náš, čas k tomu dozrál, Zákon tvůj mnozí dnes porušují.

¹²⁷Cením si Zákona víc nežli zlata, víc než ten drahý kov nejryzejší.

¹²⁸Všecky tvé rozkazy správně chci plnit, klamavé cestičky nenávidím.

¹²⁹Divím se moudrosti učení tvého, proto je upřímně zachovávám.

¹³⁰Kam vniknou slova tvá, tam svítí světlo, prostí tak nabudou rozumnosti.

¹³¹Chci mít tvá slova, až otvírám ústa bezděky, jako bych polykal je.

¹³²Smiluj se nade mnou, pohlédni na mne, patřím k těm, kdo mají v lásce tvé jméno.

¹³³Upevni kroky mé tím, co jsi řekl, dej, ať mne ničemnost neovládne.

¹³⁴Vykup mne z útlaku násilných lidí, rozkazy tvé, to je jistota má.

¹³⁵Usměj se na mne, vždyť věrně ti sloužím, chci tvoje příkazy bezpečně znát.

¹³⁶Rozplakal jsem se, že tolik je lidí, kteří tvé zákony odmítají.

¹³⁷Ty, Pane Bože, jsi spravedlivý, nestranně všecko sám posuzuješ.

¹³⁸Přikázal jsi, aby pravdivě bylo každé tvé svědectví zaznačeno.

¹³⁹Proto se hněvám, že mí protivníci, jako by slova tvá neslyšeli.

¹⁴⁰Tak jako ryzí kov, protříbený, znějí tvé příkazy, miluji je.

¹⁴¹Jsem malý člověk, jsem opomíjený, avšak tvá slova mám v patrnosti.

¹⁴²Spravedlnost tvoje na věky platí, pravda tvá nikdy se nepromění.

¹⁴³Těžkosti, úzkosti dolehly na mne, v slově tvém našel jsem potěšení.

¹⁴⁴Správnost tvých svědectví potrvá věčně, toto jsem poznal, a tak mohu žít.

¹⁴⁵Z celého srdce já k tobě se modlím, vyslyš mne, sílu dej k poslušnosti.

¹⁴⁶Volám o záchranu, vysvoboď, Pane, ať vždycky vedou mne svědectví tvá.

¹⁴⁷Ještě než svítá, už pomoc tvou hledám, dychtivě slovo tvé očekávám.

¹⁴⁸Vzhůru jsem dříve, než budí mne hlídka, přemýšlím o tom, co říkáš mi dnes.

¹⁴⁹Vyslyš mne laskavě, Pane můj, Bože, probuď mne k životu, přidej mi den.

¹⁵⁰Blíží se ti, kteří plánují špatnost, Zákon tvůj pustili ze zřetele.

¹⁵¹Blíž nežli oni jsi u mne ty, Pane, pravdivá jsou tvoje přikázání.

¹⁵²Dávno vím o každém, Bože, tvém slovu, že jsi ho postavil na věčný základ.

¹⁵³Pohleď, jsem v trápení, vysvobozuj mne, Zákon tvůj stále mám před očima.

¹⁵⁴Zastaň se, ochraň mne před tím, kdo soudí, život můj zachovej, vždyť jsi to slíbil.

¹⁵⁵Bezbožní nestojí o spásu tvoji, neptají se po tvých nařízeních.

¹⁵⁶Nesmírné, Pane, je tvé slitování, vzpomeň si na mne a daruj mi život!

¹⁵⁷Mnoho je těch, kdo mne pronásledují, soužení od tebe nevzdálí mne.

¹⁵⁸Nepěkný pohled je na ty, kdo žijí ve vzpouře proti tvým přikázáním.

¹⁵⁹Já jsem si Zákon tvůj oblíbil, Pane, laskavě život mi zachovávej.

¹⁶⁰Slova tvá především hlásají pravdu, každý tvůj úsudek na věky je.

¹⁶¹Mocní mne bez příčin pronásledují, já však mám úctu jen před slovem tvým.

¹⁶²Radost mám, slovo když pochopím tvoje, jak lovec, který má bohatý lov.

¹⁶³Lež a klam nenávidím já z té duše, miluji pravdu tvých závazných slov.

¹⁶⁴Sedmkrát za den tvé chválívám slovo, soudy tvé vždycky jsou spravedlivé.

¹⁶⁵Láska k tvým příkazům dá lidem pokoj, na cestě své potom neklopýtnou.

¹⁶⁶S nadějí vyhlížím spasení tvoje, Pane, tvé pokyny vykonávám.

¹⁶⁷Mám v duši hluboko svědectví tvoje, velice jsem si je zamiloval.

¹⁶⁸Držím se slov tvých i přikázání, před tebou jsou moje životní cesty.

¹⁶⁹Kéž slyšíš nářek můj zřetelně, Pane, dej, abych slovům tvým porozuměl.

¹⁷⁰Pokorná prosba má kéž dojde k tobě, tak, jak jsi slíbil mi, vysvoboď mne.

¹⁷¹Radostný chvalozpěv zazní mi ze rtů, když mně dáš chápat, co přikazuješ.

¹⁷²Tvá slova proměním v oslavnou píseň, všecky tvé příkazy spravedlivé.

¹⁷³Na pomoc podej mi, Pane, svou ruku, chci plnit jenom tvá přikázání.

¹⁷⁴Toužím po spasení tvém, Hospodine, tvůj Zákon je pro mne potěšením.

¹⁷⁵Chtěl bych žít, Pane, a vždycky tě chválit, Zákon tvůj všude mne podepírej.

¹⁷⁶Bloudím jak ovečka ztracená v poušti, hledej mne, služebník chci zůstat tvůj, jenž na tvé příkazy nezapomněl!