Read Slovo na cestu 2000 Přísloví 26 Bible Online

Přísloví 26 - Slovo na cestu 2000 bible

Přísloví 26

¹Jako sníh k létu a déšť ke žním, tak se hodí k hlupákovi sláva.

²Stejný vliv jako poletování vrabce a oblétání vlaštovky má nezasloužená kletba. Nesplní se a neuškodí.

³Na koně bič, na osla uzdu, na hlupákův hřbet hůl.

⁴Neber vážně pošetilcovy hloupé otázky, abys nebyl jako on.

⁵Odpověz hlupákovi podle jeho řeči, aby si pak nezakládal na své moudrosti.

⁶Poslat po hlupákovi vzkaz je stejné jako si nohy uběhat a vypít mnoho hořkého.

⁷Hlupákova řeč má stejnou sílu, jakou mají ochablé nohy chromého.

⁸Prokázat poctu hlupákovi je stejně nebezpečné jako vložit do jeho praku kámen.

⁹Moudrá průpověď v ústech hlupákových je jako trn vražený do ruky opilcovy

¹⁰Jako střelec, který všechny kolem zraní, je ten, kdo najímá opilce a blázna.

¹¹Hlupák, který opakuje svoje pošetilé jednání, je jako pes, který se vrací k tomu, co zvrátil.

¹²Setkáš-li se s někým, kdo si zakládá na své moudrosti, pak věz, že hlupák je na tom lépe než on.

¹³Lenoch se vymlouvá: „Na ulici je lev! Na náměstí je lvice!“

¹⁴Jako se dveře otáčejí na svých pantech, tak se lenoch obrací na své posteli.

¹⁵Lenoch vztáhne ruku k míse, ale je mu už zatěžko podat jídlo k ústům.

¹⁶Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušených, kteří moudře mluví a odpovídají.

¹⁷Kdo se míchá do sporu, po kterém mu nic není, je jako ten, kdo chytá za uši zaběhlého psa.

¹⁸Jako šílenec, který pouze z dlouhé chvíle vystřeluje šípy a ohnivé střely,

¹⁹tak jedná ten, kdo podvádí bližního a říká: „Já jsem jen žertoval!“

²⁰Když není dřevo, zhasne oheň, když není pomluvač, utichne svár.

²¹Čím je uhlí pro výheň, čím je dříví pro oheň, tím je hašteřivý muž pro zapálení sporu.

²²Slova toho, kdo pomlouvá, jsou jako lahůdka; sestupují až do útrob těla.

²³Sladkost na rtech, ale zlo v srdci, jsou jako postříbřený hliněný střep.

²⁴Kdo nenávidí, má na rtech přetvářku, ale v srdci ukrývá lest.

²⁵Nevěř mu, i když mluví vlídně; v jeho srdci je sedmero ohavností.

²⁶Svou nenávist šalebnými slovy může zakrývat, ale ve shromáždění vyjde jeho zloba najevo.

²⁷Kdo jiným kope jámu, sám do ní spadne, kámen, který valí na jiného, nakonec padne na něj.

²⁸Falešný jazyk nenávidí ty, kterým ubližuje, sladká ústa připravují pád.