Read Slovo na cestu 2000 Kazatel 3 Bible Online

Kazatel 3 - Slovo na cestu 2000 bible

Kazatel 3

¹Všechno má svůj čas, každá věc pod sluncem má určenou chvíli.

²Je čas rození i čas umírání, čas sázení i čas trhání,

³je čas zabíjení i čas léčení, čas bourání i čas stavění,

⁴je čas pláče i čas smíchu, čas truchlení i čas radování se,

⁵je čas pro rozhazování kamení i čas pro jejich sbírání, je čas objímání i čas zdrženlivosti,

⁶je čas hledání i čas ztrát, čas schovávání i čas odhazování,

⁷je čas roztrhávání i čas sešívání, čas mlčení i čas mluvení,

⁸je čas milování i čas nenávidění, čas války i čas míru.

⁹Co má ze své práce ten, kdo pracuje, co má z toho, že se namáhá?

¹⁰Přemýšlel jsem o vší dřině, kterou Bůh lidem uložil.

¹¹On ve svém čase učinil všechno krásné a do srdce jim vložil touhu po věčnosti, jenže člověk není schopen pochopit ani počátek ani konec toho, co Bůh koná.

¹²To mne přivedlo k poznání, že není nic lepšího, než se radovat a prokazovat sobě i druhým dobro.

¹³Ale je to také Boží dar, jestliže člověk může jíst a pít a tak se mít dobře i při vší své námaze.

¹⁴Poznal jsem, že všechno, co Bůh stvořil, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat a ani ubrat. Bůh to tak učinil, aby lidé před ním měli posvátnou bázeň.

¹⁵Co je, to bylo už odedávna, a co bude, to už dávno bylo. Bůh nepouští ze zřetele to, co u lidí upadlo v zapomenutí.

¹⁶Dále jsem poznal, co je běžné mezi lidmi: kde má být právo, tam je křivda a bezpráví, kde má být spravedlnost, tam je bezbožnost.

¹⁷Tehdy jsem si řekl: Bůh bude soudit jak spravedlivého tak i ničemu. Každá věc a každý skutek má svůj čas.

¹⁸Pomyslil jsem si: Bůh zkouší lidi a chce jim ukázat, že je to s nimi jako se zvířaty.

¹⁹Zvířata i lidé mají stejný úděl, jedny i druhé stihne stejný osud: mají společné to, že jako živé duše dýchají a nakonec jedni i druzí umírají. Jakou přednost má člověk před zvířetem?

²⁰Všechno směřuje k jednomu místu: všechno z prachu povstalo a všechno se do prachu vrací.

²¹Kdo má takové poznání, aby mohl s jistotou říci, že lidský duch stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje do země?

²²A tak jsem opět došel k závěru, že není nic lepšího, než aby se člověk radoval z toho, co koná. Cožpak mu někdo může oznámit, co bude potom?