Read Slovo na cestu 2000 Kazatel 7 Bible Online

Kazatel 7 - Slovo na cestu 2000 bible

Kazatel 7

¹Dobré jméno je lepší než vzácný parfém a den smrti je lepší než den narození.

²Lépe je navštívit dům smutku než jít do domu, kde se hoduje.

³Tam si člověk uvědomí, jak pomíjivý je život každého.

⁴Moudrý člověk se nevyhýbá myšlence na smrt, kdežto pošetilec hledá v radovánkách falešnou útěchu.

⁵Lépe je přijmout pokárání od moudrého než poslouchat pochlebující chvalozpěvy od hlupáků,

⁶neboť jejich lichotivé žerty a smích jsou jako praskot hořícího trní pod hrncem. Také to je marnost.

⁷I z moudrého se stane potřeštěnec, nechá-li se svést falešným ziskem a úplatek kazí srdce.

⁸Lepší je konec věci nežli její začátek, lepší je shovívavá trpělivost nežli domýšlivá pýcha.

⁹Chraň se vzplanout podrážděností a hněvem, neboť hněv se rodí v srdci hlupáků.

¹⁰Neříkej: Čím to je, že dříve to bylo lepší než dnes? To není moudré, když se tak ptáš.

¹¹Být moudrý je stejné jako být bohatý, užitek z toho však mají jen živí, kteří vidí ještě slunce.

¹²Být skrytý ve stínu moudrosti je stejné jako být zajištěn penězi, ovšem užitečnější je získat moudrost, protože ta vede k zajištění života toho, kdo ji má.

¹³Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat to, co on zkřivil?

¹⁴V den dobrý užívej dobro, které ti nabízí, v den zlý pamatuj, že i tento ti dal Bůh, aby ses mu více v důvěře odevzdal.

¹⁵Dva výstřední postoje jsem poznal ve dnech svého pomíjivého života: je zde moudrý a spravedlivý — a hyne, a je zde zlý a bezbožný, a ten dlouho žije.

¹⁶Proto se nedělej příliš spravedlivým ani moudrým; proč by sis měl škodit?

¹⁷Nepřičítej si však ani přílišnou hříšnost a nerozumnost; proč bys měl předčasně zemřít?

¹⁸Dobré je, když se jednoho držíš a druhé neopouštíš. Měj uctivou bázeň před Bohem a uchrání tě obou extrémů.

¹⁹Moudrost je větší síla než jakou má deset radních, kteří spravují město.

²⁰Není na zemi tak spravedlivý člověk, který by jen dobře činil a nehřešil.

²¹Nevšímej si všeho, co se povídá, jinak se dozvíš, co o tobě vypráví ten, kterého zaměstnáváš.

²²Vždyť musíš přiznat, že jsi sám také někoho pomluvil.

²³Tím vším jsem se ve své moudrosti zabýval. Předsevzal jsem si, že budu moudrý, ale moudrost mi unikala.

²⁴Poznání podstaty všeho je tak vzdálené, je ve velké hloubce ukryté; kdo ji může nalézt?

²⁵Rozhodl jsem se, že plně poznám, prozkoumám a dopátrám se smyslu všech věcí, a že odhalím příčiny bezbožnosti a hlouposti.

²⁶Dospěl jsem však k poznání toho, co je trpčí než smrt: je to žena, která se stane osidlem. Její srdce je sítí a její ruce jsou okovy. Kdo se líbí Bohu, vyvázne z její léčky, ovšem hříšník je jí vydán na pospas.

²⁷Pohleď, na co jsem přišel, říká Kazatel, když jsem hledal rozluštění všech věcí,

²⁸a které stále ještě hledám, ale dopátrat smyslu se nemohu: mezi tisíci jsem objevil pouze jediného muže, ale ženu jsem již mezi nimi nenašel.

²⁹Přišel jsem na to, že Bůh učinil upřímného člověka, ale ten však vyhledává scestné myšlenky.