Read Slovo na cestu 2000 Jeremjáš 52 Bible Online

Jeremjáš 52 - Slovo na cestu 2000 bible

Jeremjáš 52

¹Král Sidkijáš nastoupil na trůn ve svých jedenadvaceti letech a vládl v Jeruza- lémě jedenáct let. Jeho matka Chamútal byla dcerou Jirmejáše a pocházela z Libny.

²Stejně jako jeho předchůdce Jójakím však také král Sidkijáš svým jednáním porušoval příkazy, které stanovil Hospodin.

³Nakonec to došlo tak daleko, že Hospodin nechal na Jeruzalém a celé Judsko dopadnout pohromu v podobě nepřátel a jejich obyvatele dal odvléci do vyhnanství.

⁴Král Sidkijáš si totiž znepřátelil babylónského krále Nebúkadnesara, a ten proto s celou svou armádou přitáhl desátého dne v desátém měsíci devátého roku Sidkijášovy vlády k Jeruzalému. Když dorazili k městu, obklíčili je a vybudovali okolo hradeb obléhací val.

⁵Drželi pak celé město v obležení až do jedenáctého roku Sidkijášova panování.

⁶Devátého dne ve čtvrtém měsíci toho roku však hladomor, který sužoval Jeruzalém, dosáhl svého vrcholu, neboť v celém městě již nebylo vůbec nic k jídlu.

⁷V noci byly prolomeny městské hradby a Jeruzalémští se dali na útěk. Navzdory skutečnosti, že Babylóňané obklíčili celé město, se tak obránci Jeruzaléma i se svým králem dostali ven z města bránou mezi dvěma hradbami nedaleko královské zahrady a vydali se směrem k poušti. Pozornosti hlídek babylónských vojáků rozestavěných kolem města však neunikli.

⁸8-9 Babylónští vojáci je pronásledovali a na planině nedaleko Jericha krále Sidkijáše dostihli. Když rozehnali všechny jeho vojáky, zajali ho a přivedli před svého krále Nebúkadnesara do Ribly na chamátském území, kde nad ním král vynesl krutý rozsudek.

¹⁰Nejprve však dal babylónský král přivést do Ribly také všechny královské syny a ostatní judské dvořany a před očima krále Sidkijáše je nechal popravit.

¹¹Potom dal Sikdijáše oslepit a spoutaného bronzovými pouty ho nechal dopravit do Babylóna, kde ho až do konce jeho života věznil.

¹²Desátého dne v pátém měsíci devatenáctého roku vlády babylónského krále Nebúkadnesara přišel do Jeruzaléma velitel královských stráží Nebúzaradán.

¹³Nechal podpálit Hospodinův chrám, královský palác i veškeré ostatní domy ve městě. Všechny důležité stavby Jeruzaléma tak lehly popelem.

¹⁴Babylónští vojáci pak na jeho rozkaz rozbořili také celé městské hradby.

¹⁵Nakonec velitel stráží Nebúzaradán shromáždil část nejchudšího lidu, všechny zbylé obyvatele města a spolu s Izraelci, kteří přešli na stranu nepřátel, je odvlekl do vyhnanství v Babylóně.

¹⁶Ponechal však v Judsku zbytek nejchudších obyvatel země, aby obdělávali vinice a půdu.

¹⁷Babylóňané potom v Hospodinově chrámu zničili bronzové sloupy, podstavce i velkou bronzovou nádrž pro očistu kněží, a veškerý bronz si odnesli do Babylóna.

¹⁸Vzali s sebou rovněž hrnce, lopatky, nůžky na knoty, kropenky a mísy a všechny ostatní bronzové předměty používané při chrámové bohoslužbě.

¹⁹Velitel královské stráže dal rovněž odnést umývadla, kadidelnice, kropenky, hrnce, svícny, mísy a podnosy, které sloužily k přinášení obětí a byly vyrobeny z čistého zlata a stříbra.

²⁰Bronzu ze dvou sloupů, nádrže pro očistu kněží, dvanácti býků, na kterých nádrž stála, a podstavců, které dal král Šalamoun zhotovit pro Hospodinův chrám, bylo tolik, že se ani nedal zvážit.

²¹Každý sloup byl více než osm metrů vysoký a po obvodu měřil asi pět a půl metru. Uvnitř byl dutý, ale jeho stěna měla tloušťku asi osm centimetrů.

²²Bronzová hlavice na jeho vrcholu měřila na výšku asi dva a půl metru a byla vyzdobena bronzovým vzorem ve tvaru granátových jablek na mřížovém podklaku.

²³Každá hlavice měla na sobě celkem sto granátových jablek, z nichž devadesát šest bylo po stranách.

²⁴Když Nebúzaradán vtrhl do chrámu, zajal hlavního kněze Serajáše, jeho zástupce, kněze Sefanjáše a tři strážce vchodu.

²⁵Z těch, kteří ještě zůstali ve městě, zajal velitele stojícího v čele celé armády, sedm královských rádců, velitele zodpovědného za mobilizaci armády a šedesát jiných mužů, kteří byli ve městě.

²⁶26-27 Všechny je pak nechal odvést k babylónskému králi do Ribly na chamátském území, kde je král dal popravit. Ostatní obyvatelé Judska se díky králi Nebúkadnesarovi ocitli ve vyhnanství daleko od své vlasti.

²⁸V sedmém roce svého panování dal totiž zajmout a odvléci tři tisíce dvacet tři Judejců;

²⁹v osmnáctém roce své vlády pak nechal odvést osm set třicet dva obyvatel Jeruzaléma,

³⁰a když už byl na královském trůnu dvacet tři let, pověřil velitele svých stráží Nebúzaradána, aby odvlekl do zajetí dalších sedm set čtyřicet pět Judejců. Celkem tedy zajal a odvedl čtyři tisíce šest set lidí.

³¹Když v Babylóně nastoupil na trůn král Evíl-merodak, propustil dvacátého pátého dne v dvanáctém měsíci z žaláře na svobodu judského krále Jójakína, který tam trávil jako vězeň už třicet sedm let.

³²Zahrnul ho svou přízní a povýšil ho nad všechny ostatní krále, kteří s ním byli v Babylóně.

³³Jójakín tak konečně odložil svůj vězeňský oděv a po celý zbytek svého života každodenně jídal přímo u královského stolu.

³⁴Babylónský král se o něj pečlivě staral a poskytoval mu vše, co potřeboval, po celý zbytek jeho života až do smrti.