Read Slovo na cestu 2000 Ezechiel 20 Bible Online

Ezechiel 20 - Slovo na cestu 2000 bible

Ezechiel 20

¹V sedmém roce izraelského zajetí v Babylónii ke mně desátého dne v pátém měsíci přišlo několik vážených představitelů Izraele. Posadili se a požádali mě, abych jejich jménem položil Hospodinu několik otázek.

²Hospodin mně vzápětí oslovil a přikázal mi:

³"Ezechieli, vyřiď představitelům Izraele tato slova: Jsem váš Panovník Hospodin. Přicházíte se ptát na mou vůli, ale já vám přísahám, že vám neodpovím ani na jedinou otázku."

⁴Potom Hospodin dodal: "Jsi připraven, Ezechieli? Vyneseš nad těmito muži můj rozsudek? Seznam je tedy s odpornými činy jejich předků

⁵a řekni jim: Již v den, kdy jsem jako Panovník Hospodin učinil z Izraele svůj vyvolený národ, jsem jeho obyvatelům otevřeně a čestně přísahal, že vždy budu jejich Hospodinem a Bohem.

⁶Když byli jako otroci v Egyptě, ukázal jsem jim svou moc a přísahal jejich předkům, že je z Egypta odvedu do země, kterou jsem vyhradil jen pro ně. Do země, která svou krásou předčí všechna okolní království a oplývá hojností mléka a medu.

⁷Všem jsem tehdy řekl, aby se zbavili veškerých posvátných předmětů, které uctívali, a neponižovali se před falešnými bohy Egypta. Neboť jedině já, Hospodin, jsem pravý Bůh.

⁸Izraelci mne však neuposlechli a postavili se mi na odpor. Nezbavili se svých posvátných předmětů ani nezavrhli falešné egyptské bohy. Proto jsem se rozhodl, že je po zásluze odměním a nechám na ně ještě v Egyptě dopadnout svůj spravedlivý hněv.

⁹Nakonec jsem to však jako spravedlivý Bůh udělal tak, abych před obyvateli národů žijících okolo Izraele neporušil svůj závazek. Neboť právě před jejich zraky jsem Izraelcům ukázal svou moc a přísahal jim, že je z Egypta vyvedu.

¹⁰Proto jsem Izraelce skutečně z Egypta vysvobodil a zavedl je na poušť.

¹¹Tam jsem jim svěřil svá nařízení a seznámil je se svým zákonem, který každému přinese jen prospěch, když se jím opravdově řídí.

¹²Jako součást své smlouvy jsem jim dal sobotní dny odpočinku, aby si uvědomovali, že jedině já, jejich Hospodin, jim mohu dát trvalou svatost.

¹³Izraelci se mi však v poušti postavili na odpor. Neřídili se mými radami a zavrhli mé zákony, přestože pro každého, kdo je respektuje, znamenají cestu k plnému životu. Navíc zcela znevážili mé sobotní dny odpočinku. Proto jsem se rozhodl, že je po zásluze potrestám a nechám je zahynout na poušti.

¹⁴Přesto jsem to však jako spravedlivý Bůh udělal tak, abych před obyvateli ostatních národů neporušil své slovo. Neboť právě před jejich zraky jsem vysvobodil Izraelce z Egypta.

¹⁵S konečnou platností jsem tedy Izraelcům na poušti oznámil, že je nezavedu do země, kterou jsem jim chtěl věnovat. Do země krásnější než všechny ostatní, která oplývá hojností mléka a medu.

¹⁶Rozhodl jsem se tak proto, že odmítli můj zákon a pošlapali mé dny sobotního odpočinku, neboť uvnitř svých srdcí se nikdy zcela nezbavili falešných bohů.

¹⁷Přesto mi jich nakonec bylo líto, a tak jsem s nimi tenkrát na poušti neskoncoval.

¹⁸Oslovil jsem tedy jejich potomky a varoval je: Nebuďte jako vaši předkové a neřiďte se odkazem vašich předků ani neuctívejte falešné bohy.

¹⁹Jedině já, Hospodin, jsem váš Bůh. Řiďte se mými příkazy a respektujte mé zákony.

²⁰Na důkaz svojí věrnosti zachovávejte dny sobotního odpočinku, aby vám trvale připomínaly, že vašim Bohem jsem já, Hospodin.

²¹Avšak i tato generace Izraelců se proti mně vzbouřila a nebrala vážně má varování. Lidé nerespektovali můj zákon, ačkoliv každému, kdo jej dodržuje, přináší jen dobro. Pohrdali i mými dny sobotními dny odpočinku, a proto jsem rozhodl, že s nimi zúčtuji ještě na poušti.

²²Nakonec jsem však na ně neuhodil a jako spravedlivý Bůh jsem to udělal jen proto, abych nepozbyl vážnosti před obyvateli ostatních národů. Neboť právě před jejich zraky jsem Izraelce vyvedl z Egypta.

²³Také jsem Izraelcům tenkrát v poušti přísahal, že je rozptýlím mezi národy a rozeženu do všech koutů země.

²⁴Vždyť neposlouchali mé zákony a zavrhli má ustanovení. Znesvětili také sobotní dny odpočinku a uctívali falešná božstva svých předků.

²⁵Vydal jsem je tedy napospas jejich zlým zvyklostem a zvráceným zákonům, které povedou jen k jejich záhubě.

²⁶Nechal jsem je také nést vinu za to, že obětovali falešným bohům všechny prvorozené potomky. Naplnil jsem je hrůzou nad zvráceností jejich vlastních činů, aby konečně pochopili, že já jsem jejich Hospodin.

²⁷Proto, Ezechieli, promluv mým jménem k Izraelcům a vyřiď jim: Vaši předkové mnou opovrhli a dělali mi jen hanbu.

²⁸Když jsem je přivedl do země, kterou jsem jim slíbil, sotva spatřili nějaký kopec nebo košatý strom, začali tam uctívat pohanské bohy. I přes můj výslovný zákaz jim předkládali své dary a oběti, pálili pro ně na oltářích vonné kadidlo a konali úlitby.

²⁹Když jsem se Izraelců zeptal: Kam chodíte uctívat své falešné bohy? Jakoby ozvěnou jsem zaslechl: Na posvátné pahorky. A ty zůstaly v Izraeli až dodnes.

³⁰Jdi tedy k Izraelcům a řekni jim: Ptám se vás jako váš Panovník Hospodin. Chcete dál jednat stejně zle jako vaši předkové a uctívat napodobeniny jejich falešných bohů?

³¹Vždyť až do dnešního dne se stále ponižujete uctíváním falešných bohů a obětujete jim dokonce své vlastní děti. Domníváte se snad, Izraelci, že se na mě můžete obracet s dotazy, jako kdyby se nic nedělo? Jako váš Panovník Hospodin vám přísahám, že k vašim otázkám zůstanu hluchý.

³²Vždyť sami přiznáváte, že chcete být jako pohanské národy, které uctívají dřevěné a kamenné bohy. Vaše představy se však nikdy nenaplní.

³³Jsem Panovník Hospodin a prohlašuji, že vám dám pocítit svou sílu a povedu vás tvrdou rukou.

³⁴Neohroženě vás svou mocí shromáždím ze všech národů a království, kam jsem vás ve svém hněvu rozehnal.

³⁵Celý váš národ bude obklopen nepřátelskými národy a právě uprostřed nich nad vámi vynesu svůj rozsudek.

³⁶Jsem Panovník Hospodin a odsoudím vás stejně jako kdysi vaše předky v egyptské poušti.

³⁷Bedlivě dohlédnu na to, abyste respektovali smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel.

³⁸Odstraním z vašeho středu všechny, kdo se proti mně bouří. Navzdory tomu, že je vysvobodím ze zajetí cizích národů, nedovolím jim vstoupit na izraelské území. Tehdy snad pochopíte, že já, Hospodin, jsem skutečně váš Bůh.

³⁹Ano, Izraelci, jsem váš Panovník Hospodin a něco vám řeknu: Když mě nechcete poslouchat, uctívejte si tedy své odporné falešné bohy, ale pak se ke mě raději už ani nehlaste a neodvolávejte se na moje jméno.

⁴⁰Jednou skutečně přijde doba, kdy mne celý izraelský národ bude uctívat na hoře Sijónu jako svého jediného Boha. Opět budete můj vyvolený lid a já ochotně přijmu vaše posvátné oběti a dary. Shromáždím vás ze všech zemí a národů, kam jsem vás rozptýlil,

⁴¹a přijmu vás stejně jako příjemnou vůni kadidla. Vašim prostřednictvím zjednám mezi okolními národy respekt svému jménu.

⁴²Až vás opět přivedu do Izraele, do vaší země, kterou jsem daroval již vašim předkům, pochopíte, jaký je váš Hospodin.

⁴³Tam se rozpomenete na své jednání i na všechna svá provinění a s nechutí se otřesete nad veškerým zlem, které jste napáchali.

⁴⁴Tehdy však pochopíte, že jsem váš Hospodin a že mi na vás záleží. Vždyť s vámi, Izraelci, naložím se svým Božským soucitem a nikoliv podle toho, jak si zasloužíte za své špatnosti a odporné činy."