Read Slovo na cestu 2000 Jóel 1 Bible Online

Jóel 1 - Slovo na cestu 2000 bible

Jóel 1

¹Zde je poselství, které Hospodin předal Izraelcům prostřednictvím Petúelova syna Jóele:

²"Vůdcové Izraele i všichni obyvatelé! Pozorně naslouchejte slovům, která vám nyní říkám. Prožil snad už někdo z vás nebo z vašich předků něco takového?

³Vypravujte o té události svým potomkům a oni ať vaši zkušenost předávají dále z pokolení na pokolení.

⁴Na veškerou vaši úrodu se vrhla hejna nenasytných housenek a sežrala, co se dalo. Co zbylo po housenkách, to sežraly kobylky, a co zůstalo po kobylkách, to snědli brouci. Poslední zbytky čehokoliv zeleného potom zcela zlikvidovala různá jiná havěť.

⁵Tak se konečně vzbuďte vy opilci a začněte naříkat. Procitněte z opojení vínem a plačte nad tím, že všechno vaše mladé víno je pryč.

⁶Nepřítel, který tentokrát napadl mou zemi, je příliš početný a mocný. Silou a ostrostí svých zubů předčí i lva.

⁷Zcela zpustošil všechny mé vinice a zničil i sady fíkovníků. Serval z jejich kmenů a větví kůru až na holé dřevo.

⁸Naříkejte tak hlasitě, jako pláče panna, která ztratila svého milého.

⁹Není už z čeho přinášet do chrámu oběti a dary Hospodinu. Kněží tak přišli o své živobytí a bědují. Pole jsou holá a půda vyschla na kámen.

¹⁰Všechno obilí i veškerá vinná réva a olivovníky jsou do posledního zpleněny.

¹¹Farmářům, vinařům i všem ostatním zůstaly jen oči pro pláč, protože celá jejich úroda pšenice i ječmene přišla nazmar.

¹²Vinná réva uschla a fíkovníky vadnou. Granátovníky, palmy i jabloně a rovněž všechno ostatní stromoví suchem zahynulo a lidem s nimi vyschl také veškerý zdroj radosti a potěšení.

¹³Kněží, vezměte na sebe prostý smuteční oděv a celou noc hlasitě a lítostivě plačte. Naříkejte v chrámě před Hospodinovým oltářem, neboť už není z čeho přinášet do chrámu oběti a dary.

¹⁴Vyhlaste půst a svolejte mimořádné posvátné shromáždění. Přiveďte vůdce i všechny ostatní obyvatele od prvního až do posledního do Hospodinova chrámu. Společně pak k němu volejte a křičte.

¹⁵Běda každému, koho zastihne den Hospodinova soudu. Přináší zkázu a soud od všemohoucího Boha.

¹⁶Přímo před očima nám mizí poslední zbytky obživy a z Hospodinova chrámu se ztrácí všechna radost a štěstí.

¹⁷Zaseté obilí uschlo a rozpadlo se dříve, než stačilo vůbec vyrůst. Stodoly a sýpky zejí prázdnotou a pomalu chátrají.

¹⁸Stáda ovcí a dobytka zoufale bučí hlady a v marné snaze nalézt alespoň kousek zelené pastviny se zmateně plouží sem a tam.

¹⁹Ach, Hospodine, volám tě! Pomoz nám! Vždyť ten strašný žár už pozřel veškeré pastviny i všechno stromoví.

²⁰Dokonce už i dobytek na polích k tobě volá o pomoc, neboť nemá co jíst a pít.