Read Slovo na cestu 2000 4. Mojžíšova 9 Bible Online

4. Mojžíšova 9 - Slovo na cestu 2000 bible

4. Mojžíšova 9

¹První měsíc ve druhém roce po odchodu Izraelců z Egypta oslovil Hospodin na Sínajské poušti Mojžíše a řekl mu:

²2-3 "Přikaž Izraelcům, aby pravidelně každý rok uspořádali navečer čtrnáctého dne v prvním měsíci slavnost obětování beránka na připomínku velké noci, kdy jsem je vysvobodil z Egypta. Ať tuto událost slaví ve vší úctě způsobem, jaký jsem vám přikázal."

⁴4-5 Když Mojžíš vzkázal Izraelcům, co mu Hospodin nařídil, celý národ ho uposlechl a všichni společně uspořádali ve stanovenou dobu na Sínajské poušti velikonoční slavnost obětování beránka.

⁶Stalo se však, že někteří lidé se v ten den poskvrnili kontaktem s mrtvým, a nemohli se proto oslavy zúčastnit.

⁷Přišli tedy za Mojžíšem a Áronem a zeptali se jich: "Jsme nečistí, protože jsme přišli do styku s mrtvým, ale proč kvůli tomu nesmíme s ostatními Izraelci předložit ve stanovenou dobu Hospodinu svůj obětní dar?

⁸8-10 Mojžíš je vyzval, aby vyčkali, požádal o radu Hospodina a ten mu dal pro Izraelce tuto odpověď: "Jestliže kdokoliv z vás nebo vašich potomků nesplní požadavky obřadní čistoty kvůli kontaktu s mrtvým nebo bude ve stanovenou dobu na cestách, smí oslavit svátek velikonoc o měsíc později.

¹¹Čtrnáctý den druhého měsíce navečer smí sníst velikonočního beránka s nekynutým chlebem a hořkými bylinami.

¹²Nesmí z něj ponechat žádné maso do rána druhého dne ani mu zlámat kteroukoliv z kostí. Musí respektovat všechna pravidla pro oslavy velikonoc.

¹³Kdyby se však řádné slavnosti velikonoc nezúčastnil člověk, který byl čistý a nikam necestoval, musíte ho vyhostit z izraelského národa, protože mi ve stanovenou dobu nepřinesl obětní dar. Provinil se a musí nést důsledky svého jednání.

¹⁴Velikonoční slavnosti obětování beránka se smí účastnit rovněž cizinci, kteří žijí mezi vámi. Také oni však musí respektovat veškerá pravidla a nařízení, jako všichni ostatní Izraelci."

¹⁵15-16 Jakmile Izraelci dostavěli svatyni, snesl se nad ni oblak a každou noc zářil jako oheň.

¹⁷Kdykoliv se oblak zvedl, Izraelci se vydali na cestu, a jakmile se opět snesl, zastavili a utábořili se.

¹⁸Tak celý izraelský národ putoval a tábořil podle toho, jak si přál Hospodin.

¹⁹Dokud byl oblak nad svatyní, Izraelci setrvali na místě.

²⁰Tábořili a vydávali se na cestu vždy jen podle vůle Hospodina bez ohledu na to, zda se oblak nad svatyní zdržel jen několik dní nebo dlouho dobu.

²¹Někdy se stávalo, že oblak zůstal nad svatyní jen přes noc. A tak když se ráno zvedl, Izraelci pokračovali dále.

²²Jindy se naopak oblak nepohnul z místa třeba měsíc nebo celý rok a Izraelci po celou tu dobu tábořili na stejném místě. Vydali se opět na cestu až tehdy, když se oblak zvedl.

²³Izraelci poslouchali, co jim Hospodin prostřednictvím Mojžíše nařídil, a putovali i tábořili výhradně podle toho, co jim ukázal.