Read Slovo na cestu 2000 Micheáš 7 Bible Online

Micheáš 7 - Slovo na cestu 2000 bible

Micheáš 7

¹Ach běda," naříká Micheáš, jsem jako zoufalec, který se snaží ukojit hlad, když na sklizených keřích a stromech už nezůstal ani jediný hrozen či fík.

²Vždyť v zemi již není nikdo zbožný a spravedlivý. Všichni lidé jsou jako lstivé a krvelačné šelmy a podvádějí dokonce i vlastní příbuzné.

³V páchání zla jsou nadmíru vynalézaví. Ti, kdo mají moc nebo vedou či soudí, jsou úplatní a rozhodují, jak sami chtějí. Společně strojí své intriky a plány

⁴a i ti nejlepší z nich jsou jako trní a bodláčí. Ale již přichází den, který předpověděli proroci. Den, kdy se objeví Hospodin, a zavládne zmatek.

⁵Nevěřte ani svým nejbližším přátelům a dávejte si dobrý pozor na to, co říkáte před vlastní ženou.

⁶Vždyť synové klidně ponižují své otce, dcery se bouří proti svým matkám a snachy proti svým tchyním. Každý má nepřátele ve své vlastní rodině.

⁷Já však navzdory tomu s nadějí vzhlížím k Hospodinu a čekám na svého Spasitele. Já vím, že můj Bůh mne slyší.

⁸Zbytečně se, nepřátelé, radujete nad naším osudem. Nyní jsme na kolenou, ale jednoho dne opět povstaneme. Dnes se nad námi stáhla mračna, ale naše naděje září v Hospodinu.

⁹Provinili jsme se proti němu a poneseme důsledky jeho rozhořčení, ale jednou se za nás opět postaví a navrátí nám naši důstojnost. Vyvede nás z temnoty ponížení a dá nám poznat svoji spravedlnost.

¹⁰Spatří to všichni naši nepřátelé a budou to oni, kdo zakusí zahanbení. Právě ti, kteří se s výsměchem ptali: "Tak kdy už vás konečně ten váš Hospodin vysvobodí?" Před našimi zraky padnou do prachu a budou rozneseni jako bláto na ulicích.

¹¹Tehdy Izraelci opět vystaví hradby Jeruzaléma a rozšíří hranice svého území.

¹²Navrátí se všichni zajatci z Asýrie, Egypta a také od řeky Eufrat a ze všech končin od moře k horám.

¹³Avšak okolní země zpustnou kvůli provinění jejich obyvatel.

¹⁴Hospodine, veď svůj dávno vyvolený lid jako pastýř své stádo v lesích a na pastvinách. Dopřej jim pastvu v Bášanu a Gileádu, jako kdysi za starých časů.

¹⁵Vždyť ty sám jsi zaslíbil, že uděláš pro svůj lid divy, jako tenkrát, když jsi ho vyváděl z Egypta.

¹⁶Obyvatelé všech národů, kteří to spatří, s hanbou zjistí jak jsou bezmocní a v úděsu si zakryjí ústa i uši, jako hluchoněmí.

¹⁷Strachy se budou plazit v prachu jako hadi, vylezou ze svých skrýší a všichni se před tebou, Hospodine, pokoří.

¹⁸Vždyť kdo jiný je jako ty, Bože? Kdo by svému lidu odpustil vinu a přestoupení? Ty nechováš své rozhořčení na věky, ale s potěšením prokazuješ své milosrdenství.

¹⁹Opět se nad námi slituješ rozdrtíš naše provinění a pohřbíš je do hlubin oceánů.

²⁰S láskou a věrně pak naplníš všechno, cos kdysi přísahal praotcům Izraele.