Read Slovo na cestu 2000 Matouš 15 Bible Online

Matouš 15 - Slovo na cestu 2000 bible

Matouš 15

¹Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:

²"Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!"

³Ježíš jim na to odpověděl: "Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?

⁴Například - Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.'

⁵5-6 Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.' Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.

⁷Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:

⁸,Tento lid říká, že mne ctí,ale jejich srdce je ode mne daleko.

⁹Jejich uctívání je bezcenné,protože vyučují svým vlastním zákonůmmísto Božím.'"

¹⁰Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: "Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět:

¹¹Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází."

¹²Učedníci mu pak řekli: "Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?"

¹³On odpověděl: "S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.

¹⁴Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy."

¹⁵Petr se Ježíše zeptal: "Jak's to myslel s tím, co nás špiní?"

¹⁶Ježíš se podivil: "Ani vy tomu nerozumíte?

¹⁷Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?

¹⁸Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.

¹⁹Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.

²⁰To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní."

²¹Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.

²²Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: "Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!"

²³Ale on na to nic neříkal.Jeho učedníci na něho naléhali: "Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!"

²⁴Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: "Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům."

²⁵Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: "Pane, pomoz mi!"

²⁶"Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!" řekl.

²⁷Ona odpověděla: "Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů."

²⁸"Ženo," řekl jí Ježíš,"máš velikou víru, tvoje přání je splněno!" A od té chvíle byla její dcera zdravá.

²⁹Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.

³⁰Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.

³¹Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.

³²Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: "Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!"

³³Učedníci odpověděli: "Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?"

³⁴"Kolik jídla máte s sebou?" zeptal se Ježíš."Sedm chlebů a několik ryb," odpověděli učedníci.

³⁵Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.

³⁶Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.

³⁷37-38 Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí - a ještě sebrali sedm košíků zbytků.

³⁹Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.