Read Slovo na cestu 2000 Matouš 5 Bible Online

Matouš 5 - Slovo na cestu 2000 bible

Matouš 5

¹Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu

²a učil je:

³"Kteří lidé jsou skutečně šťastni?Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení,vždyť těm patří Boží království.

⁴Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,vždyť Bůh je potěší.

⁵Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,vždyť jim Bůh dá celou zemi.

⁶Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,jako žízniví po vodě,vždyť jejich žízeň bude utišena.

⁷Šťastni jsou milosrdní,vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.

⁸Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled na život,vždyť oni uvidí Boha.

⁹Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.

¹⁰Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,že poslouchají Boha;jim se otevírá Boží svět.

¹¹Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.

¹²Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.

¹³Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.

¹⁴Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.

¹⁵Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.

¹⁶Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.

¹⁷Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.

¹⁸Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.

¹⁹A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.

²⁰Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.

²¹V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.

²²Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.

²³Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,

²⁴24-26 odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.

²⁵

²⁶

²⁷Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.

²⁸Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.

²⁹29-30 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.

³⁰

³¹Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.

³²Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

³³A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!

³⁴Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;

³⁵nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.

³⁶Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.

³⁷Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.

³⁸Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.

³⁹Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.

⁴⁰A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;

⁴¹jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.

⁴²Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.

⁴³A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!

⁴⁴44-45 Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.

⁴⁵

⁴⁶Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?

⁴⁷A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.

⁴⁸Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.