Read Slovo na cestu 2000 Lukáš 12 Bible Online

Lukáš 12 - Slovo na cestu 2000 bible

Lukáš 12

¹Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: "Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.

²Nic se nedá navždy zatajit.

³Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.

⁴Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.

⁵Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě!

⁶Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?

⁷On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.

⁸Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.

⁹Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.

¹⁰Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.

¹¹Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,

¹²protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne."

¹³Jeden ze zástupu ho požádal: "Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví."

¹⁴Ježíš mu odpověděl: "Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory."

¹⁵Všem potom řekl: "Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil."

¹⁶16-17 A pověděl jim k tomu příběh: "Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu, přemýšlel, kam ji uložit.

¹⁷

¹⁸18-19 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní. Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.

¹⁹

²⁰Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš a komu připadne, co sis nahromadil?'"

²¹Ježíš uzavřel: "Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích."

²²Pak ještě řekl svým učedníkům: "Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.

²³Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.

²⁴Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!

²⁵25-26 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr? Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?

²⁶

²⁷Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.

²⁸Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.

²⁹A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.

³⁰To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.

³¹Hledejte především Boží království a On vás opatří vším, co k životu potřebujete.

³²Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.

³³Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.

³⁴Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.

³⁵Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.

³⁶Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.

³⁷Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.

³⁸Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.

³⁹Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.

⁴⁰Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete."

⁴¹Petr se zeptal: "Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?"

⁴²Ježíš odpověděl: "Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.

⁴³Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.

⁴⁴Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.

⁴⁵Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí' a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.

⁴⁶Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.

⁴⁷47-48 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.

⁴⁸

⁴⁹Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!

⁵⁰Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.

⁵¹Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.

⁵²I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:

⁵³otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

⁵⁴Pak Ježíš řekl zástupům: "Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.

⁵⁵Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.

⁵⁶Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?

⁵⁷Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?

⁵⁸Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.

⁵⁹Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš."