Read Slovo na cestu 2000 Lukáš 14 Bible Online

Lukáš 14 - Slovo na cestu 2000 bible

Lukáš 14

¹Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.

²V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.

³Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?"

⁴To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.

⁵Pak jim ještě řekl: "Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?"

⁶A zase nevěděli, co na to odpovědět.

⁷Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:

⁸8-10 "Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?' To ti bude v očích druhých ke cti.

¹¹Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen."

¹²A hostiteli řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.

¹³Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.

¹⁴Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti."

¹⁵Jeden z hostů ho slyšel a řekl: "Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království."

¹⁶Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: "Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.

¹⁷Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!'

¹⁸Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.'

¹⁹Druhý řekl: Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.'

²⁰Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.'

²¹Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'

²²Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.'

²³Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.

²⁴Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.'"

²⁵Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:

²⁶"Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.

²⁷Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.

²⁸Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.

²⁹Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:

³⁰‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.'

³¹A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?

³²Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?

³³A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.

³⁴Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?

³⁵Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám."