Read Slovo na cestu 2000 Lukáš 2 Bible Online

Lukáš 2 - Slovo na cestu 2000 bible

Lukáš 2

¹V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.

²Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.

³Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.

⁴4-5 Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.

⁵

⁶Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas

⁷a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.

⁸Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.

⁹Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,

¹⁰ale anděl je uklidňoval: "Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.

¹¹V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.

¹²Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě."

¹³Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:

¹⁴"Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!"

¹⁵Andělé je opustili a pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil."

¹⁶Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.

¹⁷Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.

¹⁸Všichni, kdo je slyšeli, se divili.

¹⁹Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.

²⁰Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.

²¹Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.

²²22-23 Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.

²³

²⁴Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.

²⁵V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.

²⁶Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.

²⁷Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.

²⁸Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:

²⁹"Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib.Nyní mohu klidně zemřít,

³⁰protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,

³¹kterého dáváš celému světu.

³²Pohanům bude světlem a Izraeli slávou."

³³Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.

³⁴Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: "Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.

³⁵Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč."

³⁶36-37 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.

³⁷

³⁸V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.

³⁹A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.

⁴⁰Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.

⁴¹Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.

⁴²Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.

⁴³Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.

⁴⁴Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.

⁴⁵Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.

⁴⁶Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.

⁴⁷Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.

⁴⁸Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: "Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí."

⁴⁹Ježíš jim odpověděl: "Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?"

⁵⁰Ale oni nepochopili, co tím mínil.

⁵¹Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.

⁵²S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.