Read Slovo na cestu 2000 Jan 11 Bible Online

Jan 11 - Slovo na cestu 2000 bible

Jan 11

¹Ježíšův přítel Lazar těžce onemocněl. Žil se svými sestrami Marií a Martou ve vesnici Betanii.

²(Marie byla ta žena, která pomazala vzácnou mastí Ježíšovy nohy, jak se ještě dovíme.)

³Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz: "Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný."

⁴Když se to Ježíš dověděl, řekl: "Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna."

⁵5-6 Měl velmi rád obě sestry i Lazara, ale přesto se ještě dva dny zdržel na místě, kde ho zastihla zpráva o Lazarově nemoci.

⁶

⁷Teprve pak řekl svým učedníkům: "Pojďme tedy do Betanie!"

⁸Ale ti namítali: "Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?"

⁹"Proč se bojíte, jako by už nastávala noc," řekl jim Ježíš."Můj den ještě neskončil.

¹⁰Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná."

¹¹Potom dodal: "Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit."

¹²Učedníci se zaradovali: "Tak on spí? To mu udělá dobře."

¹³Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.

¹⁴Řekl jim tedy otevřeně: "Lazar zemřel

¹⁵a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam."

¹⁶Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: "Pojďme, ať třeba umřeme s ním!"

¹⁷Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.

¹⁸Z Jeruzaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,

¹⁹a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.

²⁰20-21 Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma, ale Marta mu běžela vstříc se slovy: "Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.

²¹

²²Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu."

²³"Neboj se," odpověděl jí Ježíš,"tvůj bratr bude zase žít."

²⁴24-26 Ježíš jí řekl: "To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí, v žádném případě nezemřou navždy. Věříš tomu, Marto?"

²⁵

²⁶

²⁷"Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět," odpověděla.

²⁸Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: "Přišel Mistr a chce s tebou mluvit."

²⁹Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.

³⁰Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.

³¹Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.

³²Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: "Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít."

³³Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.

³⁴Zeptal se: "Kam jste Lazara pohřbili?""Pojď, Pane, ukážeme ti," odpověděli.

³⁵Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.

³⁶"Podívejte, jak ho měl rád," šeptali někteří mezi sebou.

³⁷Jiní však namítali: "Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?"

³⁸To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.

³⁹"Odvalte ten kámen!" přikázal Ježíš."Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu," namítla Marta.

⁴⁰"Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?" podivil se Ježíš.

⁴¹Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: "Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.

⁴²Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal."

⁴³Pak zvolal: "Lazare, pojď ven!"

⁴⁴A Lazar vyšel.Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem."Sundejte mu to," přikázal Ježíš,"ať může chodit."

⁴⁵Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.

⁴⁶Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.

⁴⁷Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: "Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!

⁴⁸Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem."

⁴⁹Úřadující velekněz Kaifáš řekl: "Vezměte rozum do hrsti!

⁵⁰Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny."

⁵¹Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.

⁵²Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.

⁵³Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.

⁵⁴Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.

⁵⁵Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.

⁵⁶Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: "Co si myslíte o tom, že tu není?"

⁵⁷Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.