Read Slovo na cestu 2000 Jan 3 Bible Online

Jan 3 - Slovo na cestu 2000 bible

Jan 3

¹Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy.

²Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal."

³Ježíš mu řekl: "Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království."

⁴"Znovu se narodit v mém věku?" podivil se Nikodém."Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?"

⁵Ježíš vysvětloval: "Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království.

⁶Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život.

⁷Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit.

⁸Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha."

⁹Nikodém se zeptal: "Jak toho všeho dosáhnu?"

¹⁰"Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?" podivil se Ježíš.

¹¹"Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně.

¹²Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha?

¹³Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha.

¹⁴Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž.

¹⁵Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost.

¹⁶Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život.

¹⁷Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil.

¹⁸Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem.

¹⁹Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny.

²⁰Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen.

²¹Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí."

²²Potom Ježíš odešel se svými učedníky na judský venkov, aby tam s nimi mohl v klidu pobývat a aby křtil.

²³23-24 Také Jan Křtitel, který byl v té době ještě na svobodě, křtil v Ainonu nedaleko Salimu, kde bylo mnoho vody. Četní lidé se tam dali od Jana pokřtít.

²⁵Někteří Židé se dohadovali s Janovými učedníky, kdo má právo křtít.

²⁶Ti se obrátili na svého učitele: "Mistře, ten, kterého jsi označil za Mesiáše, také křtí a všichni teď chodí k němu."

²⁷Jan jim řekl: "Člověk sám si nemůže přisvojit žádnou duchovní moc, pokud mu není dána od Boha.

²⁸Vy sami jste svědky, že jsem prohlásil: ‚On je Bohem poslaný Mesiáš a já mu jen připravuji cestu.'

²⁹29-30 Nevěsta přece patří ženichovi. Jeho přítel je také na svatbě, ale raduje se z ženichova štěstí. To je právě moje radost. Jeho hvězda vychází a já chci, aby jasně zářila, a nechci jí zaclánět.

³¹Protože Ježíš přišel z nebe, převyšuje nás všechny. My lidé mluvíme jen o tom, co jsme prožili na zemi.

³²On svědčí o tom, co viděl v nebi, a přece ho tak málo lidí přijímá.

³³Kdo mu uvěří, dává za pravdu Bohu. Ježíš totiž mluví Boží slova z Božího pověření.

³⁴Bůh jej k tomu také plně uschopnil svým Duchem.

³⁵Vždyť Otec miluje Syna a svěřuje mu všechno.

³⁶Proto, kdo věří Synu, má věčný život. Kdo mu nedůvěřuje, místo života ho stíhá Boží hněv."