Read Slovo na cestu 2000 Jozue 9 Bible Online

Jozue 9 - Slovo na cestu 2000 bible

Jozue 9

¹Jednoho dne odešel Gedeónův syn Abímelek do Šekemu ke svým bratrům a příbuzným a řekl jim:

²"Jděte a zeptejte se šekemských občanů, jestli chtějí, aby nad nimi vládlo všech sedmdesát Gedeónových synů nebo zda je pro ně lepší, aby jim vládl jenom jeden jediný muž, který je navíc z jejich příbuzenstva?"

³Abímelekovi strýcové tento vzkaz šekemským občanům předložili a ti jednohlasně rozhodli, že Abímelek je skutečně tím, kdo by jim měl vládnout, protože je jejich příbuzný.

⁴Potom mu z chrámu Baala smlouvy vydali určitý obnos peněz a Abímelek si za ně najal několik pobudů a ničemníků, kteří byli ochotni udělat, cokoliv jim přikázal.

⁵Přivedl tyto muže do otcovského domu v Ofře a nechal tam na jednom kameni zavraždit všech svých sedmdesát bratrů, kromě nejmladšího Jótama, kterému se včas podařilo ukrýt.

⁶Když se Abímelek poté vrátil zpět, všichni šekemští obyvatelé i lidé z města Miló se shromáždili u stromu, pod kterým stál posvátný sloup, a prohlásili tam Abímeleka za krále.

⁷Jakmile se to Jótam dozvěděl, vylezl na vrcholek hory Gerizímu a hlasitě zavolal na obyvatele Šekemu: "Dobře mě poslouchejte šekemští občané, aby i vás mohl slyšet Bůh!

⁸Jednoho dne se stromy rozhodly, že si mezi sebou vyvolí krále. Navrhly proto nejprve olivovníku: ,Kraluj nad námi!'

⁹Olivovník jim však odpověděl: ,Mám snad přestat přinášet svůj bohatý olej, kterým se uctívají jak bohové tak lidé, a místo toho se vynášet nad stromy?'

¹⁰Stromy pak vyzvaly fíkovník: ,Staň se tedy našim králem ty!'

¹¹Ale i fíkovník je odmítl: ,Chcete snad, abych přestal rodit své lahodné sladké plody a namísto toho se stal vašim vládcem?'

¹²Řekly tedy vinné révě: ,Pojď nad námi kralovat ty!'

¹³I vinná réva jim však odpověděla: ,To mám přestat dávat své hrozny na víno, které těší bohy i lidi, a jen tak si vládnout stromům?'

¹⁴Nakonec se stromy obrátily k trnitému keři: ,Buď tedy našim králem ty.'

¹⁵Trnitý keř stromům odpověděl: ,Jestli mě opravdu chcete za krále, potom pojďte a skryjte se do mého stínu! Avšak neučiníte-li to, vyšlehne ze mě oheň, který pohltí i mohutné libanónské cedry.'"

¹⁶Po tomto příběhu Jótam pokračoval: "Jste si jisti, že jste udělali dobře, když jste zvolili Abímeleka králem, a že jste naložili s Gedeónovými potomky tak, jak si zasloužili? Jednali jste skutečně ve všem podle práva a podle nejlepšího uvážení?

¹⁷Ptám se vás, nebyl to snad můj otec, kdo vás s nasazením vlastního života vysvobodil z područí Midjánců?

¹⁸Vy jste se však dnes postavili proti němu a zavraždili na jednom kameni jeho sedmdesát synů. Zvolili jste králem syna jeho otrokyně a to vše jen proto, že je váš příbuzný.

¹⁹Jestliže jste se tedy zachovali k potomkům Gedeóna spravedlivě, pak buďte vy i Abímelek šťastni.

²⁰Jestliže ale ne, pak ať Abímelek zničí občany Šekemu a Miló a oni ať zničí jeho."

²¹Když Jótam domluvil, uprchl před svým bratrem Abímelekem do Beéru a usadil se tam.

²²22-23 Po třech letech Abímelekovi vlády způsobil Bůh mezi Abímelekem a šekemskými občany rozkol a ti se začali proti Abímelekovi stavět na odpor.

²³

²⁴Tak se všem dostalo spravedlivé odplaty za zločin, který spáchali na sedmdesáti Gedeónových potomcích. Abímelek tím platil za jejich vraždu a šekemští občané za to, že jej v tom podporovali.

²⁵Šekemští chtěli Abímeleka dopadnout, a proto postavili na cestě vedoucí po vrcholcích kopců hlídky. Každého, kdo šel okolo, přepadli a oloupili. Abímeleka se však nedočkali, protože ho někdo před jejich léčkou varoval.

²⁶V té době dorazil do Šekemu Ebedův syn Gaal se svým příbuzenstvem a brzy se stal jednou z vůdčích osobností města.

²⁷Když obyvatelé Šekemu sklidili z vinic hrozny a vykvasili z nich víno, uspořádali v Baalově chrámu slavnost vinobraní, a když byli opilí, začali proklínat Abímeleka.

²⁸Ebedův syn Gaal zvolal: "Kdo je Abímelek, že bychom mu měli sloužit?! Vždyť je to syn cizáka! On i jeho dozorce Zebúl by naopak měli sloužit nám! Proč raději nesloužíme mužům Šekemova otce Chemóra?!"

²⁹Když mě ale postavíte do svého čela, zbavím se Abímeleka. Vyzvu jej do boje i s celou jeho armádou!"

³⁰Když se zakrátko Zebúlovi, veliteli města, doneslo, co Gaal veřejně prohlásil, velice se rozhněval.

³¹Ihned poslal tajně k Abímelekovi posly se vzkazem: "Do Šekemu přišel Ebedův syn Gaal se svým příbuzenstvem a pobuřují proti tobě všechen lid.

³²Přitáhni proto se svými muži v noci k městu a ukryj se v polích.

³³Časně zrána potom zaútoč na město. Gaal a jeho lidé vyjdou proti tobě, a ty pak s nimi nalož, jak chceš."

³⁴Abímelek a jeho muži tedy tajně obklíčili v noci město a rozdělili se do čtyř skupin.

³⁵Gaal brzy ráno vstal a odebral se k městské bráně. Právě v tu chvíli Abímelek zavelel a jeho muži vyrazili k útoku na město.

³⁶Když je Gaal v dálce uviděl, řekl Zebúlovi: "Podívej se, z hor sestupuje nějaký zástup lidí." Zebúl mu však odpověděl: "Ale to se ti jen zdá. Pleteš si obyčejný stín hory s davem lidí."

³⁷"Ale ne," pokračoval Gaal, "skutečně vidím, jak k nám ze svahu přichází zástup lidí. A támhle jde další skupina směrem od posvátného stromu věštců!"

³⁸Vtom mu Zebúl řekl: "Tak co, kdepak jsou teď tvoje silné řeči? Kdopak se to chvástal a říkal: ‚Kdo je Abímelek, že bychom mu měli sloužit?' Muži, které jsi sám zesměšňoval a vyzýval k boji právě jdou proti tobě. Teď se tedy ukaž a vytáhni proti nim!"

³⁹Gaal se postavil do čela šekemských mužů a společně vyrazili proti Abímelekovi.

⁴⁰Abímelek je ale zahnal na útěk a ty, kteří nestačili utéct zpět do města, zabil.

⁴¹Potom se Abímelek vrátil do Arumy a Zebúl mezitím vyhnal Gaala a všechny jeho příbuzné z Šekemu.

⁴²Na druhý den se zpráva o tom, že obyvatelé Šekemu jsou opět venku za hradbami města, donesla až k Abímelekovi.

⁴³Ten neváhal, ihned rozdělil své muže do tří oddílů a všichni se ukryli nedaleko města. Když šekemští občané vyšli z města, vyrazil proti nim, aby je pobil.

⁴⁴Zatímco se Abímelek rychle postavil s jedním oddílem před bránu a bránil všem v ústupu do města, ostatní dva oddíly přepadly lidi na poli a pobily je.

⁴⁵Celý den Abímelekovi trvalo, než dobyl Šekem a zavraždil všechny jeho obyvatele. Nakonec ještě město rozbořil a posypal solí.

⁴⁶Ovšem někteří vysoce postavení občané z toho města uprchli a ukryli se ve sklepení nedalekého Baalova chrámu.

⁴⁷47-48 Když se to Abímelek dozvěděl, vystoupil ihned se svými bojovníky na horu Salmón. Tam uťal sekerou ze stromu silnou větev, dal si ji na rameno a poručil všem svým mužům, aby udělali totéž.

⁴⁸

⁴⁹Každý z nich tedy usekl jednu větev a šel za ním. V chrámu pak naházeli všechno dříví na sklepení a zapálili je. Založili tak požár, při němž zahynulo všech tisíc lidí, kteří se v chrámu ukryli.

⁵⁰Když Abímelek takto skoncoval s šekemskými obyvateli, vypravil se dále do boje proti Tebesu, spojenci Šekemu. Oblehl jej a rázným útokem dobyl.

⁵¹Mnozí tamní obyvatelé ale uprchli do obranné pevnosti, která stála uprostřed města. Pevně za sebou uzavřeli všechny možné přístupové cesty a vylezli na střechu.

⁵²Abímelek zhodnotil situaci a rozhodl se, že pevnost podpálí.

⁵³Sotva se ale přiblížil ke vchodu do pevnosti, nějaká žena na něj shodila mlýnský kámen a roztříštila mu lebku.

⁵⁴Z posledních sil zavolal Abímelek svého zbrojnoše a zasténal: "Vytas prosím svůj meč a usmrť mne, ať se mezi lidmi nevypráví, že mne zabila žena."

⁵⁵Mladík ho uposlechl, probodl ho svým mečem a Abímelek zemřel. Jakmile ostatní vojáci uviděli, že jejich vůdce Abímelek nežije, rozešli se všichni do svých domovů.

⁵⁶Takto se tedy Abímelekovi i šekemským dostalo spravedlivé Boží odplaty za hrůznou vraždu sedmdesáti Gedeónových synů. Tak se naplnilo Jótamovo prokletí.