Read Slovo na cestu 2000 1. Samuelova 26 Bible Online

1. Samuelova 26 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Samuelova 26

¹Netrvalo však dlouho a krále Saula v Gibeji opět navštívili Zífejci a oznámili mu: "David se nyní skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu."

²Saul na nic nečekal, vybral tři tisíce nejlepších bojovníků z Izraele a vydal se do pouště Zífu hledat Davida.

³Saul a jeho muži se utábořili u cesty podél pahorku Chakíly naproti poušti Ješímónu, zatímco David, kterému se mezitím doneslo, že Saul ho opět pronásleduje, se usadil v poušti.

⁴4-5 Vyslal své zvědy, a když se přesvědčil, že Saul opravdu přitáhl, počkal, až nastane noc, a přikradl se k Saulovu ležení. Obhlédl situaci a zjistil, že Saul a jeho vojevůdce, Nérův syn Abnér, leží uprostřed tábora obklopeni ostatními vojáky.

⁶Potom se David obrátil k Chetejci Achímelekovi a Serújinu synovi Abíšajovi (který měl bratra Jóaba) a zeptal se jich: "Kdo z vás se mnou sestoupí dolů do Saulova tábora?" "Já s tebou půjdu," odpověděl Abíšaj.

⁷O chvíli později už David s Abíšajem vstoupili do nepřátelského tábora, kde uprostřed nalezli spícího Saula. Vedle Saulovy hlavy bylo do země zabodnuto jeho vlastní kopí. Abnér a ostatní vojáci spali okolo něho.

⁸"Dnes ti Bůh vložil osud tvého nepřítele do tvých rukou," řekl Davidovi Abíšaj. "Dovol, abych ho jediným úderem kopí přibodl k zemi. Druhé rány už nebude třeba."

⁹"Nikoliv," zarazil ho David. "Nezabíjej ho! Copak může někdo napadnout Bohem vyvoleného panovníka a zůstat přitom bez viny? Jako jsem si jist tím, že Hospodin žije, tak věřím, že Saula také jednou sám potrestá.

¹⁰Buď se naplní jeho čas a Saul zemře, nebo vytáhne do války a zahyne v boji.

¹¹Kéž Hospodin nedopustí, abych se na něj opovážil vztáhnout ruku. Vždyť je to stále Bohem vyvolený vládce! Vezmeme pouze jeho kopí a džbánek na vodu, které leží u jeho hlavy, a odejdeme."

¹²Jak David řekl, tak také udělal. Sebral Saulovo kopí a džbánek a oba nikým nezpozorováni ležení opustili. Zatímco byl totiž David s Abíšajem v táboře, seslal Hospodin na všechny Saulovy muže hluboký spánek, takže žádný z nich si ničeho nevšiml a ani se nikdo neprobudil.

¹³13-14 David pak vystoupil na protější kopec a z bezpečné vzdálenosti zavolal směrem k Saulovu ležení na Nérova syna Abnéra: "Hej, Abnére, slyšíš mne? Odpověz!" Abnér to zaslechl a odpověděl: "Kdo jsi, že se opovažuješ svým křikem budit krále?"

¹⁵15-16 Nato David Abnérovi odvětil: "Jsi udatný muž, kterému se v Izraeli jen tak někdo nevyrovná. Nemám pravdu? Proč jsi tedy lépe nestřežil svého pána a krále? Někdo ho dnes v noci přišel zabít a tys neudělal nic, abys tomu zabránil. Přísahám při Hospodinu, že ty i tvoji vojáci si zasloužíte smrt, neboť jste nehlídali svého Bohem vyvoleného pána. Jen se dobře podívej kolem sebe, zda najdeš královo kopí a džbánek na vodu, které ležely u jeho hlavy."

¹⁷Saul, který to všechno poslouchal, poznal Davidův hlas a zeptal se: "Jsi to ty, můj synu Davide?" "Ano pane, jsem to já," odvětil David a dodal:

¹⁸"Proč mne, můj pane, neustále pronásleduješ? Ublížil jsem ti snad nějak nebo se proti tobě něčím provinil?

¹⁹Ale ať už je to jakkoliv, něco ti povím. Jestliže tě proti mně vyslal Hospodin, pak mu přinesu oběť k obnovení pokoje a budu prosit, aby ji ode mne přijal. Jestli tě však proti mně poštvali lidé, potom nechť je Hospodin prokleje, protože mě donutili opustit svou vlastní zemi a národ a žít mezi pohanskými božstvy.

²⁰Proč mám zemřít daleko od svého Boha? Proč mě, králi Izraele, neustále hledáš jako nějakou blechu a honíš po horách jako koroptev?"

²¹Když to Saul slyšel, řekl Davidovi: "Provinil jsem se. Vrať se, můj synu, v pokoji domů a já ti slibuji, že ti nijak neublížím, neboť jsi mi dnes daroval život. Choval jsem se jako blázen a nadělal spoustu chyb."

²²David Saula vyslechl a odpověděl: "Stále mám u sebe tvé kopí, můj králi. Pošli někoho ze svých mužů, aby si je odnesl.

²³Hospodin každému odplácí za spravedlnost a věrnost. On sám mi tě dnes vydal do rukou, ale já jsem se tě přesto ani nedotkl, neboť jsi jeho vyvolený panovník.

²⁴Kéž si Hospodin váží mého života tak, jako jsem si já dnes vážil tvého, a vysvobodí mne ze všech strastí."

²⁵Když David domluvil, Saul dodal: "Kéž ti, můj synu Davide, Hospodin žehná. Věřím, že vykonáš významné věci a dosáhneš vítězství a slávy." Po těchto slovech David odešel vlastní cestou a Saul se vrátil domů.