Read Slovo na cestu 2000 1. Samuelova 30 Bible Online

1. Samuelova 30 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Samuelova 30

¹Když třetího dne David se svými muži dorazil do Siklagu, zjistil, že během jeho nepřítomnosti Amálekovci vpadli do Negebu a až do základů vypálili město Siklag.

²Naštěstí nikoho neusmrtili, ale všechny ženy, děti i starce zajali a odvedli pryč.

³3-4 Když David a jeho muži přišli k vypálenému městu a zjistili, že všechny jejich ženy a děti zmizely, dali se do hlasitého pláče a naříkali až do vysílení.

⁵Mezi zajatými byly i obě Davidovy manželky. Achínoam z Jizreelu i vdova po Nábalovi z Karmelu, Abígajil.

⁶A aby bylo ještě hůře, muži otřesení a rozhořčení ztrátou svých manželek a dětí se začali domlouvat, že Davida ukamenují. Na Davida padl velký strach, ale obrátil se o pomoc k Hospodinu, svému Bohu.

⁷7-8 Poručil Achímelekovu synu Ebjátarovi, aby přinesl efód, a když s ním byl Ebjátar zpátky, David se Hospodina zeptal: "Mám ty nájezdníky pronásledovat? Přemohu je?" "Ano, jdi a pronásleduj je," odpověděl Hospodin. "Přemůžeš je a všechny zajatce vysvobodíš."

⁹David se tedy se svými šesti sty muži ihned pustil za Amálekovci, ale když došli k Besórské rokli, dvě stě mužů tam zůstalo, protože byli natolik vyčerpaní, že nemohli přejít rokli.

¹⁰David proto pokračoval v pronásledování jen se čtyřmi sty zbylých mužů.

¹¹11-12 Cestou našli na poli nějakého Egypťana a přivedli ho k Davidovi. Dali mu najíst a napít, neboť už tři dny a tři noci nic nejedl ani nepil. Když snědl kus chleba, pletenec sušených fíků, dva hrozny a zapil to vodou, opět pookřál.

¹³"Kdo jsi a odkud pocházíš?" zeptal se ho David. "Jsem Egypťan a sloužil jsem jako otrok jednomu Amálekovci. Když jsem však před třemi dny onemocněl, můj pán mě tu zanechal.

¹⁴V Negebu jsme vyplenili místa, kde sídlí Keretejci i judské území osídlené Kálebovými potomky a nakonec jsme vypálili také Siklag."

¹⁵Když se ho David zeptal, jestli ví, kam jeho lidé odešli a zdali je ochoten zavést ho tam, Egypťan odpověděl: "Jestliže mi před Bohem slíbíš, že mne nezabiješ ani nevydáš do rukou mého pána, zavedu tě k nim."

¹⁶David mu dal své slovo, a tak ho Egypťan zavedl k ležení svého lidu. Amálekovci byli roztroušeni do širokého okolí a právě vesele pili a hodovali na oslavu obrovské kořisti, kterou si přinesli z území Pelištejců a Judejců.

¹⁷David a jeho muži je začali za úsvitu pobíjet a do večera příštího dne je kromě čtyř set mužů, kteří se zachránili útěkem na velbloudech, až do posledního zahubili.

¹⁸18-19 Vítězstvím David získal zpět celou kořist, kterou si Amálekovci odnesli, a do jediné vysvobodil všechny zajaté ženy, děti i starce, včetně svých dvou manželek, takže nikdo nechyběl.

²⁰Shromáždil také veškerá stáda ovcí a skotu. Muži, kteří je pak hnali před ním, říkali: "Tato kořist bude patřit jen Davidovi."

²¹Když David s družinou dorazil k Besórské rokli, vyšlo mu vstříc dvě stě mužů, které tam předtím zanechal, neboť byli příliš vyčerpaní, než aby s ním mohli jít dál.

²²David je pozdravil, ale vtom se mezi těmi, kdo jej následovali, ozvali všichni darebáci a ničemové a začali vykřikovat: "Ti, kdo s námi nešli bojovat, nedostanou žádný podíl z kořisti, kterou jsme získali. Každý ať si vezme jen svou ženu a děti a odejde."

²³"Nikoliv bratři," řekl jim však David. "To, co máte, vám dal Hospodin a vy s tím nesmíte takto nakládat. Chránil nás a pomohl nám porazit nepřátele, kteří nás napadli.

²⁴Myslíte si, že někdo váš návrh podpoří? Podíl toho, kdo zůstal u výstroje, bude stejný jako podíl toho, kdo bojoval. Všichni dostanou stejně."

²⁵Tuto zásadu pak David v celém Izraeli ustanovil jako zákon, který platí od toho dne až dodnes.

²⁶Po příchodu do Siklagu David poslal část kořisti získané od Hospodinových nepřátel vůdcům kmene Judovců, svým přátelům, jako dar. Rozeslal jej do těchto měst: Do Bét-elu, Rámotu v Negebu, Jatiru, Aróeru, Sifmótu, Eštemoy, Rákalu, do měst Jerachmeelovců, Kénijců, do Chormy, Bór-ašanu, Ataku, do Chebrónu a ještě jiným lidem, na všech ostatních místech, která David se svými muži navštívil.