Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Matouše 27 Bible Online

Evangelium podle Matouše 27 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Matouše 27

¹Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.

²Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.

³Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:

⁴„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“

⁵Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.

⁶Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“

⁷Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.

⁸A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.

⁹Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,

¹⁰a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“

¹¹Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.

¹²K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.

¹³„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát.

¹⁴Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.

¹⁵Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.

¹⁶Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.

¹⁷Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“

¹⁸Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.

¹⁹V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“

²⁰Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.

²¹Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“

²²„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“

²³Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“

²⁴Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“

²⁵Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“

²⁶Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.

²⁷Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.

²⁸Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.

²⁹Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“

³⁰Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.

³¹Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.

³²Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.

³³Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.

³⁴Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.

³⁵Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“

³⁶Pak se posadili a drželi stráž.

³⁷Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“

³⁸Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.

³⁹Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali

⁴⁰a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“

⁴¹K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.

⁴²

⁴³Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“

⁴⁴Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.

⁴⁵V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.

⁴⁶Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“

⁴⁷Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.

⁴⁸Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.

⁴⁹Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“

⁵⁰Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.

⁵¹V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly

⁵²a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.

⁵³

⁵⁴Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“

⁵⁵Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.

⁵⁶Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.

⁵⁷Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.

⁵⁸Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.

⁵⁹Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna

⁶⁰a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.

⁶¹Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.

⁶²Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi

⁶³a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘

⁶⁴Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“

⁶⁵„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“

⁶⁶Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.