Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Marka 11 Bible Online

Evangelium podle Marka 11 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Marka 11

¹Když se blížili k Jeruzalému a stoupali na Olivovou horu, uviděli Betfage a Betanii. Ježíš poslal dva ze svých učedníků napřed

²a řekl jim: „Jděte do vesnice tamhle před námi. Na kraji vesnice uvidíte u plotu uvázané oslátko, na kterém ještě nikdo nejel. To mi přiveďte.

³A kdyby se vás někdo ptal, co to děláte, odpovězte krátce: Pán ho potřebuje a brzy ho vrátí.“

⁴Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko.

⁵Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají.

⁶Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést.

⁷Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu.

⁸Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu.

⁹Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali: „Ať žije král! Sláva!

¹⁰Jde v Božím jménu! Ať žije Davidovo království! Nebe jásá s námi!“

¹¹Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie.

¹²Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad.

¹³Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil.

¹⁴Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“

¹⁵Vrátili se do Jeruzaléma a Ježíš šel do chrámu. Když na nádvoří chrámu uviděl stánky s obětními zvířaty a pulty směnárníků, zpřevracel je a obchodníky vyhnal.

¹⁶Nedovolil ani, aby si někdo tamtudy krátil cestu s vodou od studny.

¹⁷„Cožpak nevíte,“ horlil, „že je napsáno v Písmu: ‚Můj chrám je určen k tomu, aby se v něm všechny národy modlily?‘ Vy jste však z něho udělali lupičské doupě.“

¹⁸Slyšeli to i velekněží a učitelé zákona a přemýšleli, jak by se Ježíše zbavili. Měli z něho strach, protože lid byl jeho učením nadšen.

¹⁹Večer Ježíš s učedníky opustil město.

²⁰Když šli ráno zase kolem toho fíkovníku, viděli, že je úplně suchý.

²¹Petr si vzpomněl na včerejší příhodu. „Mistře, ten fíkovník, který jsi odsoudil, uschl!“

²²„To vás překvapuje?“ usmál se Ježíš. „Boží moc je daleko větší.

²³Když budete věřit Bohu – a myslím to smrtelně vážně – a řekli byste této hoře: ‚Zvedni se a padni do moře,‘ ta hora to udělá. Musíte jen věřit bez nejmenší pochybnosti.

²⁴Pamatujte si: budete-li za něco prosit ve svých modlitbách s pevnou vírou, že vaše prosba bude naplněna, pak se tak určitě stane.

²⁵Ale když se modlíte, odpusťte nejdříve tomu, proti komu něco máte, aby i váš nebeský Otec mohl odpustit vám.

²⁶Jestliže ve vás zůstane hněv, ani Bůh vám nepromine vaše provinění.“

²⁷Přišli zase do Jeruzaléma. Když Ježíš procházel chrámem, zastavili ho zástupci představenstva chrámu

²⁸„Od koho máš pověření k takovým činům? Kdo tě k tomu zmocnil?“

²⁹„Já se vás také zeptám na jednu věc,“ opáčil Ježíš. „Když mi odpovíte, řeknu i já, od koho mám tu moc.

³⁰Povězte mi: Byl Jan Křtitel skutečně poslán od Boha, nebo si to vymyslel?“

³¹Dali hlavy dohromady: „Odpovíme-li, že od Boha, pak nám řekne, proč jsme mu tedy neuvěřili.

³²A před lidmi zase nemůžeme Jana prohlásit za obyčejného fanatika. Vždyť jsou všichni přesvědčeni, že to byl Boží prorok.“

³³A tak odpověděli Ježíšovi: „Nevíme!“ „Ani já vám tedy nepovím, od koho mám pověření,“ odtušil Ježíš.