Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Lukáše 1 Bible Online

Evangelium podle Lukáše 1 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Lukáše 1

¹Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.

³Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,

⁴abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.

⁵Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.

⁶Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.

⁷Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.

⁸Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.

⁹Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.

¹⁰Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.

¹¹Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.

¹²Zachariáš se vyděsil.

¹³Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).

¹⁴Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.

¹⁵Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.

¹⁶Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.

¹⁷Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“

¹⁸Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“

¹⁹Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.

²⁰Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“

²¹Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.

²²Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.

²³Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.

²⁴Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.

²⁵Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“

²⁶Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu

²⁷k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.

²⁸Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“

²⁹Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.

³⁰Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.

³¹Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).

³²Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.

³³Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“

³⁴Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“

³⁵Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.

³⁶Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“

³⁷

³⁸Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.

³⁹Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.

⁴⁰Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch

⁴¹

⁴²a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.

⁴³Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!

⁴⁴Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.

⁴⁵Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“

⁴⁶Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána

⁴⁷a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.

⁴⁸Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,

⁴⁹

⁵⁰ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.

⁵¹Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,

⁵²aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,

⁵³sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.

⁵⁴Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům, Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“

⁵⁵

⁵⁶Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

⁵⁷Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.

⁵⁸Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.

⁵⁹Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.

⁶⁰Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.

⁶¹Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“

⁶²Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.

⁶³Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“

⁶⁴A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.

⁶⁵Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.

⁶⁶Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.

⁶⁷Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:

⁶⁸„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.

⁶⁹Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,

⁷⁰kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval.

⁷¹Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.

⁷²Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.

⁷³Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,

⁷⁴

⁷⁵

⁷⁶

⁷⁷

⁷⁸

⁷⁹aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“

⁸⁰Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.