Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Lukáše 23 Bible Online

Evangelium podle Lukáše 23 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Lukáše 23

¹Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.

²Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“

³Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“

⁴Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“

⁵Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“

⁶Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.

⁷Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.

⁸Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.

⁹Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.

¹⁰Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.

¹¹Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.

¹²Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.

¹³Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid

¹⁴a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.

¹⁵Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,

¹⁶a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.

¹⁷Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“

¹⁸Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“

¹⁹Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.

²⁰Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.

²¹Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“

²²Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“

²³Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,

²⁴a tak jim Pilát nakonec vyhověl.

²⁵Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.

²⁶Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.

²⁷Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.

²⁸Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.

²⁹Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.

³⁰Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.

³¹Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“

³²Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.

³³Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.

³⁴Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty.

³⁵Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“

³⁶Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:

³⁷„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“

³⁸Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“

³⁹Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“

⁴⁰Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?

⁴¹My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“

⁴²Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“

⁴³Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

⁴⁴Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.

⁴⁵Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.

⁴⁶Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel.

⁴⁷Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“

⁴⁸Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.

⁴⁹Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.

⁵⁰Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,

⁵¹nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.

⁵²Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.

⁵³Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.

⁵⁴To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.

⁵⁵Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.

⁵⁶Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.