Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Lukáše 4 Bible Online

Evangelium podle Lukáše 4 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Lukáše 4

¹Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť.

²Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel

³a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“

⁴Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “

⁵Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa

⁶a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí.

⁷Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“

⁸Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“

⁹Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů.

¹⁰Vždyť je přece psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě ochránili,

¹¹a že tě ponesou na rukou, aby ses nezranil.“

¹²Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“

¹³Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost.

¹⁴Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí.

¹⁵Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali.

¹⁶Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma.

¹⁷Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno:

¹⁸„Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil,

¹⁹že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.“

²⁰Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu.

²¹Obsahem Ježíšova kázání bylo: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“

²²Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“

²³Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? —

²⁴Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma.

²⁵Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo.

²⁶V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku.

²⁷Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“

²⁸Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili,

²⁹popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů.

³⁰On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.

³¹Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem.

³²Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc.

³³V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval:

³⁴„Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh.“

³⁵Ježíš démona okřikl: „Buď zticha a ven z něho!“ Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj.

³⁶Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: „Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?“

³⁷A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.

³⁸Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou.

³⁹Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit.

⁴⁰Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je.

⁴¹Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: „Ty jsi Boží Syn.“ Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.

⁴²Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel.

⁴³On jim však řekl: „Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal.“

⁴⁴A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.