Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Jana 18 Bible Online

Evangelium podle Jana 18 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Jana 18

¹Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón.

²Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval.

³Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.

⁴Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“

⁵„Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli. „To jsem já,“ řekl jim.

⁶Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.

⁷„Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu. „Ježíše Nazaretského,“ opakovali.

⁸„Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“

⁹Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.

¹⁰Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze.

¹¹Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“

¹²V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho.

¹³Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše.

¹⁴Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.

¹⁵Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce.

¹⁶Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř.

¹⁷Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“ „Co tě nemá!“ ohradil se Petr.

¹⁸Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.

¹⁹Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“

²⁰„Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic.

²¹Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“

²²„Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.

²³Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“

²⁴Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.

²⁵Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“ Petr to popřel.

²⁶Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“

²⁷Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.

²⁸Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři.

²⁹Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“

³⁰„Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli.

³¹„Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát. „Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé.

³²Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.

³³Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“

³⁴„Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš.

³⁵„Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“

³⁶Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“

³⁷„Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát. „Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“

³⁸„Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil.

³⁹„Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“

⁴⁰Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“ Ten Barabáš byl buřič.