Read Slovo na cestu 2012 Evangelium podle Jana 4 Bible Online

Evangelium podle Jana 4 - Slovo na cestu 2012 bible

Evangelium podle Jana 4

¹Stále více lidí se připojovalo k Ježíšovi a jeho učedníci je křtili.

³Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje.

⁵Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar.

⁷Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít,“ obrátil se na ni Ježíš.

⁸

⁹„Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“ (Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.)

¹⁰Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“

¹¹„Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“ namítla žena.

¹²„Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“

¹³Nato jí Ježíš odpověděl: „Voda, kterou nabízím já, uhašuje žízeň navždy a naplňuje touhu po věčnosti.“

¹⁴

¹⁵„Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit,“ prosila ho žena.

¹⁶„Jdi a přiveď svého muže,“ přikázal jí Ježíš.

¹⁷„Nemám muže,“ odpověděla žena. „To máš pravdu,“ řekl jí Ježíš.

¹⁸„Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“

¹⁹„Pane, vidím, že jsi prorok,“ vyhrkla s údivem.

²⁰„To bys mi mohl odpovědět, proč vy Židé považujete jen Jeruzalém za místo vhodné k uctívání Boha. Naši předkové se od nepaměti modlili na této hoře.“

²¹Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, blíží se doba, kdy lidé nebudou uctívat Boha ani v Jeruzalémě, ani na této hoře.

²²My známe smysl naší bohoslužby, ale vy ho neznáte, protože Mesiáš vyjde ze Židů.

²³Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde.

²⁴Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“

²⁵„Vím, že přijde Mesiáš,“ pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“

²⁶„Ten Mesiáš jsem já,“ řekl jí nato Ježíš.

²⁷V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.

²⁸Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem:

²⁹„Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“

³⁰Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.

³¹Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl.

³²On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“

³³„Kdo mu přinesl jídlo?“ říkali si.

³⁴Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm.

³⁵Obilí bude zralé za čtyři měsíce, ale lidé jsou již zralí ke žni.

³⁶Ten, kdo bude sklízet a shromažďovat tuto úrodu pro věčnost, dostane za svou práci odměnu. A ten, kdo rozséval, bude se radovat spolu s ním.

³⁷Neříká se nadarmo, že jeden zasévá a druhý žne.

³⁸Já vás posílám sklízet pole, které jste neosévali. Jiní se před vámi lopotili a vy sbíráte výsledky jejich práce.“

³⁹Na základě svědectví té ženy uvěřilo v Ježíše mnoho Samařanů ze Sychar.

⁴⁰Prosili ho, aby u nich zůstal. Zdržel se tam dva dny, mluvil k nim a jejich víra rostla.

⁴¹

⁴²Ženě řekli: „Teď už věříme ne pro to, co jsi o něm pověděla, ale slyšeli jsme ho a víme, že je opravdu Spasitel světa.“

⁴³Po dvou dnech pokračoval Ježíš v cestě do Galileje.

⁴⁴I když doma nebývá nikdo ve vážnosti, přijali ho Galilejští velmi srdečně. I oni byli totiž o Velikonocích v Jeruzalémě a stali se tam svědky některých jeho zázraků.

⁴⁵

⁴⁶Když Ježíš procházel Galileou, zastavil se také v Káni, kde před nedávnem při svatbě proměnil vodu ve víno. Nedaleko odtud leželo město Kafarnaum. Zde žil jeden královský úředník, jehož syn těžce onemocněl.

⁴⁷Jakmile se dověděl o Ježíšově návratu, hned ho vyhledal a prosil o pomoc. Žádal ho, aby s ním šel domů a vrátil zdraví umírajícímu synovi.

⁴⁸Ježíš mu odpověděl: „Cožpak mi neuvěříte, pokud neuvidíte zázraky?“

⁴⁹Královský úředník úpěnlivě prosil: „Pane, pojď hned se mnou, vždyť mi doma umírá syn.“

⁵⁰Ježíš mu však jen krátce řekl: „Vrať se domů. Tvůj syn je zdráv.“ Úředník jeho slovům uvěřil a rychle spěchal domů.

⁵¹Již cestou potkal své sluhy, kteří mu běželi naproti se zprávou o synově uzdravení.

⁵²Ten se jich dychtivě zeptal, v kterou dobu se jeho syn uzdravil. „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka,“ odpověděli.

⁵³Radostí naplněný otec si uvědomil, že právě v tu chvíli mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je zdráv.“ Po této události královský úředník uvěřil, že Ježíš je pravý Mesiáš. A uvěřila tomu i jeho rodina a všechno služebnictvo.

⁵⁴Tak Ježíš učinil druhý zázrak v Galileji po svém návratu z Judska.