Read Slovo na cestu 2012 Skutky Apoštolü 16 Bible Online

Skutky Apoštolü 16 - Slovo na cestu 2012 bible

Skutky Apoštolü 16

¹Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.

²Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.

³Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.

⁴Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.

⁵Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.

⁶Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.

⁸Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.

⁹V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“

¹⁰My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.

¹¹Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.

¹²Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.

¹³Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.

¹⁴Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.

¹⁵Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.

¹⁶Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.

¹⁷Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“

¹⁸Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“ Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.

¹⁹To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.

²⁰Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“

²²Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.

²³Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.

²⁴Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.

²⁵Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.

²⁶Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.

²⁷Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.

²⁸Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“

²⁹Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.

³⁰Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“

³¹Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“

³²A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.

³³Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.

³⁴Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!

³⁵Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.

³⁶Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,

³⁷ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“

³⁸Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.

³⁹Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.

⁴⁰A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.