Read Slovo na cestu 2012 List Římanům 4 Bible Online

List Římanům 4 - Slovo na cestu 2012 bible

List Římanům 4

¹O Abrahamovi je napsáno: „Uvěřil Bohu, a byl proto uznán za dokonalého.“

²Kdyby toho byl dosáhl svými skutky, měl by na co být hrdý.

³On si však nedobyl Božího uznání tím, co dělal, ale jen tím, že Bohu důvěřoval.

⁴Stejně i David mluví o šťastných lidech, které Bůh považuje za bezúhonné bez jakékoliv vlastní zásluhy:

⁷„Jak dobře je těm, jimž Bůh odpustil jejich provinění,

⁸jak šťasten je každý, komu viny nepočítá a na jeho poklesky nehledí!“

⁹Nuže, platí to snad jen o židech, kteří se podrobili obřadu náboženské obřízky? O Abrahamovi jsem řekl, že byl uznán dokonalým pro svoji víru.

¹⁰Kdy se to stalo? Po jeho obřezání na znamení židovství – nebo ještě před ním? Ano, bylo to ještě před tím, než se stal židem.

¹¹Obřízka jako znamení židovství měla jen zpečetit, že ho Bůh uznal za bezúhonného ještě dříve, než toto znamení přijal.

¹²Tak se stal Abraham nejen praotcem židů, nýbrž i duchovním předchůdcem všech, kdo se vydali cestou víry, jako to učinil on před svým obřezáním.

¹³Abrahamovi a jeho potomkům zaslíbil Bůh slavnou budoucnost nikoliv na základě poslušnosti zákona, ale pro jejich bezúhonnost, kterou přijali vírou.

¹⁴Kdyby tu rozhodoval jen zákon, víra by nebyla k ničemu a Boží sliby Abrahamovi by pozbyly smyslu.

¹⁵Zákon je pouze měřítkem provinění – bez zákona by vina neexistovala. Protože Bůh je milostivý, zahrnul do svého slibu nejen zákonité potomky Abrahamovy, ale také všechny ty, které s Abrahamem spojuje stejná víra. Proto nezaložil svůj slib na zákonu, ale na víře. Věříme-li tedy, pak naším společným duchovním otcem je Abraham, jak je o něm napsáno: „Otcem početných národů jsem tě ustanovil.“

¹⁸On také uvěřil, ač se to zdálo nemožné, že Bůh mu skutečně dá tak četné potomstvo.

¹⁹Nepochyboval o Božím slibu, i když mu bylo bezmála sto let a jeho žena Sára již překročila věk, kdy mohla mít děti.

²⁰Abraham byl přesvědčen, že Bůh nic neslibuje naplano, a to mu stačilo, aby Boha chválil a děkoval mu.

²²A právě tuto hlubokou Abrahamovu důvěru ocenil Bůh stejně vysoko jako to nejpříkladnější dodržování požadavků zákona.

²³Toto však nebylo zaznamenáno jen kvůli Abrahamovi, ale i pro nás.

²⁴I nás Bůh přijme, když se na něj spolehneme. Vždyť on vzkřísil z mrtvých Ježíše,

²⁵který odpykal trest za naše viny a vstal z hrobu, aby nás změnil do té podoby, v níž bychom před Bohem mohli obstát.