Read Slovo na cestu 2012 První list Korintským 10 Bible Online

První list Korintským 10 - Slovo na cestu 2012 bible

První list Korintským 10

¹Jenom si, bratři, připomeňme židovské dějiny! Boží oblak se rozprostíral nad všemi našimi předky, když odcházeli z Egypta,

²a všichni společně s Mojžíšem prošli mořem, v němž pohřbili svoji otrockou minulost.

³Všem bylo duchovní potravou stejné slovo od Boha

⁴a sílu čerpali všichni z téhož duchovního pramene, který je stále doprovázel – a to byl Kristus.

⁵A přesto se většina z nich svým jednáním Bohu znelíbila a našla svůj hrob na poušti.

⁶Nechť se nám stanou výstražným příladem.

⁷Opusťte své modly, pohlavní nepřístojnosti a jiné neřády, abyste nedopadli jako oni: za jediný den jich pomřelo třiadvacet tisíc.

⁹Nesvádějte lidské špatnosti na Boha,

¹⁰neprovokujte ho, jako to dělali někteří z nich; a přivolali na sebe jedovaté hady a smrt. Vezměme si z toho ponaučení, mnoho času nám už nezbývá.

¹²Mějte se na pozoru – nejblíže pádu je ten, kdo si je sám sebou příliš jist.

¹³Až dosud vás nepotkalo nic, co by člověk nedokázal unést. Bůh vaši víru nezklame ani v dalších zkouškách: pokud je dopustí, dá vám i sílu vydržet a překonat je.

¹⁴Proto, moji drazí, co nejdál od modloslužby! Mluvím s vámi jako s rozumnými lidmi. Řekněte sami: neznamená snad kalich, který si vzájemně podáváme, že nás spojuje Kristova krev? A co jiného vyznáváme při lámání chleba než to, že jsme součástí Kristovou?

¹⁷Jako všechny ty kousky pocházejí z jednoho chleba, tak i my – ať je nás sebevíc – jsme tím jedním chlebem navzájem spojeni.

¹⁸Podívejte se na rodilé židy: tím, že jedí maso obětované na oltáři, hlásí se i oni k Bohu, kterému ten oltář patří. A stejný význam má pro pohany zase jejich pohanský oltář.

¹⁹Tím ovšem neříkám, že modla je snad bohem a že maso obětované modle je něco víc než obyčejné maso; samy o sobě ty věci neznamenají nic.

²⁰Ale tím obřadem vzývají pohané démony místo Boha, a proto nechci, abyste se něčeho takového zúčastňovali.

²¹Nemůžete se přece současně hlásit k Bohu i ke zlým mocnostem.

²²Nebo jsme snad tak silní, že si nemusíme nic dělat z Božího hněvu?

²³Ano, křesťanu je všechno dovoleno, ale ne všechno je prospěšné. Vše je mi dovoleno, ale ne vše slouží k dobru také ostatním.

²⁴Nesmíme si hledět jen svého vlastního zájmu, nýbrž především musíme dbát toho, co je dobré pro druhé.

²⁵Tedy: co se prodává v obchodech, to jezte klidně a nelamte si hlavu původem jídla.

²⁶Země i se vším, co je na ní, patří přece Bohu.

²⁷Také na návštěvách jezte s klidným svědomím všechno, co vám hostitel předloží.

²⁸Když vás však někdo upozorní, že to či ono jídlo leželo předtím na pohanském oltáři, nejezte to, abyste se nešetrně nedotkli jeho svědomí. Jakže – moje svoboda má být omezována cizím svědomím?

³⁰Což mě může někdo odsuzovat za to, co vděčně přijímám z Boží ruky?

³¹Milí bratři! Všechno, co děláme – ať už jde o jídlo nebo o pití či cokoliv jiného, všechno má sloužit k Boží oslavě.

³²Nebuďte tedy kamenem úrazu ani židům, ani nevěrcům, ani křesťanům.

³³I já se vždycky snažím vyjít každému vstříc a neohlížím se na sebe, nýbrž na dobro těch druhých, aby jich bylo zachráněno co nejvíc. Tak mě tomu učí Kristus, dělejte to tak i vy.