Read Slovo na cestu 2012 První list Timotejovi 5 Bible Online

První list Timotejovi 5 - Slovo na cestu 2012 bible

První list Timotejovi 5

¹Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek.

³Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé.

⁴Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa.

⁹Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná

¹⁰a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným.

¹¹Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát

¹²a závazek ke službě poruší.

¹³Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí.

¹⁴Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout.

¹⁵Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.

¹⁶Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.

¹⁷Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování.

¹⁸I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“

¹⁹Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej.

²⁰Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním.

²¹Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.

²²Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.

²³Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody.

²⁴Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu.

²⁵Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.